He, my sunshine [CZ1DFF]

13.part - Ta šance tu je....

Bylo to nejdelších pět minut mého života...... Stála jsem tam a koukala na něho... Jak bezmocně leží na chodníku........  Brečela jsem... Nejhorší bylo, že jsem pro něho v tu chvíli nemohla nic udělat.... Bála jsem se, že tohle je konec......

Nakonec jsem se dočkala a sanitka přijela. Zdálo se mi to jako věčnost. Několik záchranářů ke mně a k Niallovi přispěchalo s nosítky. "Dobrý den," pozdravil mě jeden starší pán, taky oblečený v záchranářském obleku a podal mi ruku, "Je to Váš přítel?" Jenom jsem pokývala hlavou. Nezmohla jsem se na slovo. "Dobře. S Vaším přítelem to vypadá vážně, proto si ho necháme na JIPce. Je tak 47% šance, že přežije. Uděláme vše pro to, aby to přežil. Tady máte moje telefonní číslo, kdykoliv mi zavolejte, informuji Vás o jeho zdravotním stavu. Zatím nashle." řekl a podal mi kartičku. "Na-na-nashle." rozloučila jsem se a začala jsem brečet. Hlavou se mi rojilo tisíc myšlenek.... Přežije to? Kdo mu to mohl udělat? Jak to řeknu ostatním? Hlavně klukům z 1D? Zdrtilo by je to. Utřela jsem si oči a nos a šla pomalu domů. Bez Nialla. Nezvyk.

Došla jsem domů, ale mámě jsem to ještě říkat nechtěla. Vytočila jsem Liama. Ten by mohl být aspoň trošku v klidu... "Ano, tady Liam. Potřebuješ něco, Ann?" zeptal se veselým hlasem Liam. "Liame, musím ti něco říct. Hlavně zůstaň v klidu, ok?" snažila jsem se nebrečet. "Jasně. Jojo. Budu se snažit. Tak povídej." Z hlasu bylo slyšet, že jeho nálada poklesla. "Dobře,"nadechla jsem se "Niall je.. No... Na JIPce." neudržela jsem se a začala jsem brečet. "Co proboha dělá na JIPce? Co se stalo?" ptal se vyděšeně. "Někdo ho bodl do krku." vzlykala jsem dál. "Šmejdi. Za chvilku jsem u tebe. Jsi doma?" "Jo." řekla jsem a položila telefon. Pořád jsem na něho musela myslet. "Prosím, neumírej." modlila jsem se v duchu.......................................

Snad se vám tahle část líbila.... Zase po dlouhé době :)..... Díky moc za vše - hlavně podporu.. Díky díky díky :3 :)))