"HONEM MUSÍME DO NEMOCNICE DOMČA UŽ PORODILA" začala jsem křičet a skákat radostí po celém bytě, "a?" zeptal se ironicky Tokáč, "A JE TO HOLČIČKA" vypískla jsem radostí a začala se oblékat. "Hele tupci, nevím jak vy ale já jedu" vzala jsem si klíče od svého auta a nakonec odjela sama.
"Ahoj" pozdravila jsem Jakuba sedícího venku na chodbě, "ahoj, zrovna oběma dělají nějakou prohlídku, ale za chvíli tam můžeme" začal se usmívat a já ho objala, "gratuluji" byla jsem fakt moc nadšená, "měli by jste si taky pořídit dítě" mrkl na mě Jakub a já jen vykulila oči, "neblázni, Dominik bude rád když bude doma vaše malá natož další dítě k tomu" mávla jsem nad tím rukou, "co ty víš, on má děti rád" usmíval se dál, "nech toho" zamračila jsem se na něj a v tu chvíli se otevřeli dveře od pokoje, "tak můžete" kývl doktor hlavou dovnitř a odešel, "ahoj" přiběhla jsem k Domče a objala ji, "ahoj Sofí, jsem ráda že si tu" usmívala se, "Sofí tohle je Olívie Laura, Liv tohle je teta Sofí" říkala když brala z postýlky malou holčičku, "bože ta je krásná" stekla mi slza po tváři a vzala si ji do náruče, "gratuluju vám moc, je opravdu nádherná" hladila jsem ji po ruce, "teď já" přišel Jakub a vzal si ji ode mě, "za 3 dny mě pustí tak ať nikdo doma mezi tím nezbourá barák" začala se smát Domča, "hlídám to" smála jsem se s ní, "moment" řekla jsem když mi zvonil telefon, "ahoj Dominiku.. jsem v porodnici, říkala jsem to doma.. ne vole, přijela jsem si porodit a za chvíli budu doma.. jo za Domčou jsem jela.. si blbej? Říkala jsem vám že semka jedu.. jo za chvíli jsem tam.. čaj" típla jsem mu to dřív než stihl cokoliv dodat, "no nic rodinko, doma posrali špagety takže musím jít vařit" objala jsem všechny tři a zmizela z porodnice pryč.
"Vy kreténi, můžete mi říct jak jste vařili špagety?" ptala jsem se jich už po cestě do kuchyně, "PANE BOŽE" zakryla jsem si pusu, "kdo vařil" otočila jsem se na Dominika stojícího za mnou, "Konev, Karlo a Robin" prásknul všechny a já odešla do obýváku, "můžete mi říct kde jste viděli že by se špagety dělali v mikrovlnce?" stála jsem naštvaně před televizí, "Robin hovoril, že by to mohlo byť rýchlajšie keď sa to bude variť v mikrovlnke" řekl Konev, "hej, a že vraj budú párky rýchlajší v konvici" přidal se k práskání Karlo, "padejte to uklidit" zhluboka jsem se nadechla a všichni tři odešli, "poslouchají tě parádně" pochválil mě Radek, "zabiju je" sedla jsem si vedle něj, "dneska NCIS s tebou nestíhám" podívala jsem se na Ráďu, "nevadí, koukneme jindy" usmál se a někam odešel, "už to máte?" zeptala jsem se když jsem přišla do kuchyně, "skoro" odpověděl Robin, "to jsem ráda, můžete mi říct proč jste se nemohli kouknout na internet? Tohle by nenapadlo ani moje mladší sourozence" kroutila jsem nad nimi hlavou, "jsou tupci" smál se Dominik který celou dobu seděl na lince a natáčel je, "a ty druhej, tos jim nemohl něco říct?" klepala jsem si na čelo a napustila si do skleničky vodu, "já jim říkal že se to takhle nedělá" dal ruce do obranného gesta, "omlouváme se Sofí, ale aspoň už víš že v kuchyni je to tvoje a Domči" usmál se Robin, "ta mi řekla že ji za 3 dny pouští domu a že to tu nemáte zdemolovat", "omlouváme se" řekli všichni tři najednou, "pomůžete mi s obědem" ukázala jsem prstem na každého včetně Dominika, "já nic neprovedl" začal se bránit, "to je jedno, mohl si je alespoň sejmout když si věděl že budou dělat špagety takhle" pokrčila jsem rameny a dívala se co vůbec máme k jídlu, "uděláme tortilly" řekla jsem a všichni začali řvát že "joooo", kreténi fakt. "Robine ty budeš krájet zeleninu, Danko ty zas nakrájíš a ochutíš maso, Dominiku ty nastrouhej co nejvíc sýru a Karlo ty máš na starosti udělat maso na pánvi" rozdělila jsem jim úkoly, "a ty budeš dělat co" zeptal se Robin, "já tu zatím doklidim ten bordel" vzala jsem si hadr a začala uklízet.
"Jídlo" zakřičela jsem do bytu, nejvíc vtipný je že v tomhle baráku ani nevíte kdo tu je a kdo není, pokaždé někdo jinej a nebo nikdo, "letim" slyšela jsem bratra který byl za sekundu v jídelně, "jsme tu" doplazili se i ostatní a jak jsem zjistila, jediný kdo tu nejsou jsou porodníci, Kamil a Andy, "dobrou chuť" řekli všichni najednou a pustili se do jídla.
"Nepůjdeme dneska ven?" zeptal se mě Dominik při sledování filmu, "můžeme" usmála jsem se na něj a dala mu pusu, "tak v 6 vyrazíme" usmál se taky a zas upřel svůj zrak na televizi, podívala jsem se na hodiny a vlastně zjistila že jsme u koukání na filmy strávili celý den a že je čtvrt na 6, "v kolik sis usmyslel že půjdeme v 6" strčila jsem do Dominika aby vnímal a on se otočil, "ráno, ale zapomněl jsem ti to říct" řekl a pohladil mě po tváři, "miluju tě" dal mi pusu na ruku a zas se díval na televizi, tyhle lidi nedělají nic jiného mi přijde. Zvedla jsem se z gauče a odešla do koupelny, heh a co se sebou udělám. Rozčesala jsem si vlasy a nechala je rozpuštěný, opláchla jsem si obličej a dala si řasenku, "Sofie nejdeš s nim ven poprvé" zašeptala jsem před zrcadlem když jsem viděla svůj odraz. Přeběhla jsem k Dominikovi do pokoje a oblékla na sebe sukni a triko s dlouhým rukávem, "tomu něco chybí" vážně si dneska povídám sama se sebou?, zavřela jsem dveře od pokoje a šla k Domče vypůjčit si černou koženou bund(ičk)u, "Můžeme?" objevil se ve dveřích Dominik už převlečený, "jasný, jen si vezmu telefon a peněženku" dala jsem mu pusu na tvář a došla si pro to.
"Takže mě otravovali fanynky i v Řecku" dořekl Dominik a já se smála, "jsou prostě všude", "no jenže ony byli doslova furt kde jsem byl já, to bylo psycho" smál se, "tomu věřím, tady s těma retardama to bylo taky psycho" napila jsem se vína a s úsměvem pozorovala Dominika jak povídá, "nepůjdeme do parku?" zeptal se po 2 hodinách sezení v restauraci a povídání si, "jdeme" zvedla jsem se a oblékla si Domči bundu, "tady účet" přiběhl k nám číšník, "tady" dal mu Ominik peníze a šli jsme.
"Je tu krásně" řekla jsem když jsem stála opřená o zábradlí a pozorovala vodu, "chtěl bych se tě na něco zeptat" jeho hlas zněl nervózně a já se na něj otočila, "víš Sofí, hrozně si mi pomotala hlavu už co jsme si prvně psali. Nikdy jsem si nemyslel že bych se mohl změnit kvůli holce, změnila si mě hrozně moc, už nejsem takovej čurák jak jsem byl, a jsem hrozně rád že jsem se změnil kvůli tobě. Miluju tě nade vše Sofie" pohladil mě po tváři a klekl si. O MŮJ BOŽE, "vezmeš si mě Sofie Hope Conte?" vyndal prstýnek a já začala brečet, "vezmu si tě, vezmu" kývala jsem hlavou a skočila mu do náruče, "už budeme na vždycky jen ty a já" zatočil se a začal mě líbat.
"Jsme doma" zakřičel Dominik po otevření dveří, "tak co" přiběhli všichni do chodby, "řekla že jo" objal mě kolem pasu a všichni začali skákat radostí, "moje malá sestřička" objal mě bratr a nevypadal že by měl v plánu mě pustit, "hele tohle nadšení si nechte na ráno až budete dělat snídani" usmála jsem se na ně a zavřela se v pokoji, "copak se děje princezno" přišel Dominik a sedl si na postel, "jsem nějaká unavená" lehla jsem si a zavřela oči, "tak spinkej" pohladil mě po vlasech a nejspíš šel za ostatními. PANE BOŽE JSEM ZASNOUBENÁ S DOMINIKEM CITTOU. JSEM ZASNOUBENÁ SE SVÝM CRUSHEM
