A dark voice in your head

6

„Pane bože! Byl to jen sen!" Oddechl si Stiles, když se probudil celý rozlámaný na pohovce. Vydal se projít jenom kolem domu a vyčistit si myšlenky. Když otevíral dveře, promluvil zase ten chraplavý hlas. „Stilesi". Bylo pozdě aby si to Stiles rozmyslel. Dveře už byli otevřené a v jeho hrudi se zase objevil šíp.

Ráno se Stiles probudil na pohovce. „Ne, ne, ne. Tohle je určitě zase jen sen. Musím se vzbudit. No tak Stilesi, vzbuď se. Vzbuď see!"

Derek se probudil a slyšel dole nějaký hlas. Vydal se po schodech dolů a našel Stilese, jak leží na pohovce celý zpocený a křičí že spaní. Ihned se za ním vydal a snažil se ho probudit.

Nejdříve sním trochu zatřepal. Nic. Snažil se promluvit. Nic. Zvýšil hlas. Nic. Derek sice nerad, ale jinou možnost nevyděl. Napřahoval ruku a chystal se mu dát facku. Stiles zničeho nic vyskočil a začal řvát. Byl už vzhůru, ale ještě se nezpamatoval.

„Stilesi. Stilesi klid. Byl to jen sen, jasný?" Uklidňoval ho Derek. Stiles pozoroval Dereka a snažil se poslouchat jeho slova, ale byl tak vystrašený, že se zase začal všude rozhlížet a v duchu si stále něco opakoval.

„Vzbuď se, vzbuď se. No taaak vzbuď se" „ale Stilesi, ty nespíš tohle je realita. Počkej Jak poznáš co je sen a co realita?" Snažil se z něj nějak dostat Derek. „no t-třeba počítáš p-prsty" „dobře, tak počítej se mnou jo? Kolik mám na ruce prstů?" Zvedl ruku a ukázal ji Stilesovi „je-jedna, dva, t-tři" Zase sebou začal šít a nedokázal dýchat. „No tak Stilesi soustřeď se, počítej!" Zkusil ho Derek okřiknout. „t-tři, čtyři a p-p-pět"

Když Stiles dopočítal a nebyl na Derekově ruce žádný prst navíc, začal se konečně uklidňovat a plíce se mu uvolnily tak, že mohl zase naplno dýchat. „Míváš takové sny často, že z nich řveš ze spánku a potom tě musí někdo uklidňovat?" „n-ne to je poprvé, no teda myslím, že jsem měl teď panický záchvat, ale ten sem míval jako malý, když mi umřela máma, nevím co se to se mnou stalo." Doslova ze sebe vysypal, že se Derek divil, že mu rozuměl.

„No dobře, jsou čtyři hodiny ráno, pokus se ještě usnout a doufej, že ráno nebudem mít přednášku od Petera. Tak dobrou." „Dobrou". Stiles si znovu zalehl a Derek zmizel, když se vydal po schodech nahoru. Pak si, ale všiml, že nemá svůj vybojovaný polštář od Dereka. „Sakra, asi jsem ho musel v tom zmatku odhodit, musím ho najít, jinak neusnu" Našel ho hozený za pohovkou na které spal. Zase si ho přitiskl k sobě, nasál nádhernou vůni a brzy upadl do říše snů, i když je to divné, protože si myslel, že po tomhle snu jen tak neusne.

Leren0 de2ni2