Sakra. Vůbec nevím co se to děje? Aspoň, že tu mám Lydii, která mi pomáhá se uklidnit. No, musím se přiznat, že i Derek je mi teď mnohem sympatičtější.
Co mám tady psát, aby mě to uklidnilo, když nic nevím. Zdají se mi sny. Někdo na mě volá, ale neodpovídá. Mám lucidní snění. Dokážu se ve snu ovládat, ale nemůžu se probudit. Sice mi každý říká, že se vždycky proberu sám s řevem, ale jak? Tím, že si počítám prsty? Nejspíš.
Bojím se usnout, aby se to nestalo znova. Jenže to má háček. Přece bych to bez spánku moc dlouho nevydržel. Derek tu je stále se mnou „naštěstí", takže proč se bojím?
Zavřel deník a schoval ho do svého batohu, který si hned na to zapnul a přehodil si ho přes rameno. Měl v plánu odejít, když už nejspíš není v nebezpečí díky Ónám.
Otevíral dveře a chystal se vyjít, ale zastavila ho něco ruka, která ho chytla za paži. Docela se lekl, protože to nečekal. Otočil se a jeho očí se setkali s Derekovými. Vpíjeli se do očí toho druhého a nemohli se koukat jinam. Stiles z hluboka dýchal. Co to se mnou je? Musíš se uklidnit. Pomyslel si.
Takhle a sebe koukali ještě pár minut.pak se ale Derek začal pomalu naklánět ke Stilesovi. Stiles začal z hluboka dýchat. Nevěděl jestli má dělat to samé nebo jen stát a čekat dokud Derek nebude úplně při něm.
„Ehm, ehm" uslyšeli za sebou odkašlání. Derek se lekl a odtáhl se. Stiles se ještě z toho šoku nedostal a tak tam jen tak stál a koukal na něj. Derek se otočil a za nimi stál Peter. Bez jakékoliv reakce se Derek vydal do druhého patra. Co to sakra bylo!?
Stiles se na Petera podíval a zrudlý. Co teď. Co teď. Co teď? Opakoval si dokola Stiles v hlavě. Pak se tedy rozhodl, že ještě zůstane u Dereka, ale potřeboval si pročistit myšlenky a tak nasedl do svého Jeepu a rozjel se.
Leren0 de2ni2
ČTEŠ
A dark voice in your head
CasualeI ta nejčistější duše skrývá jedno zrnko prachu, která dokáže vše zničit a tento příběh je o jedné z nich.
