Konečně jsme u chaty. Byli jsme tu brzy, a tak jsme se rozhodli, že tu trochu pouklízíme. K chatě patřil ještě takový malý altánek, byla tam jedna židle, kterou jsme museli opravit, protože když si na ni minule sedl jeden strýc, taťkův kamarád, tak se tak napůl zlomila. "Tak všecho hotovo.", pronesl s úlevou taťka. Měli jsme ještě čas, tak jsem donesl z ledničky dva spekáčky a taťka mezitím rozdělal oheň.
Vyprávěl mi o dvou zvláštních stvořeních, co za úplňku unášeli lidi. Podíval jsem se na nebe. Dnes byl úplněk! Začalo to před stopadesáti lety a ztratil se tu poblíž v lese jeden mladý pár. Taťka věděl i jejich jméno, ale si nemůžu vzpomenout jak to bylo.
