Na chatě jsme byli brzo, s kupci jsme měli domluvený sraz až večer. Tak jsme se rozhodli, že chatu trochu uklidíme. K chatě patřil i takový malý altánek, tam jsme museli opravit jednu židli, protože když si na ni minule sedl jeden strejda, taťkův kamarád, tak se tak napůl zlomila.
,, Tak všechno hotovo!", pronesl s úlevou taťka. Došel jsem do ledničky pro dva špekáčky a chleba, taťka mezitím rozdelal oheň. Posadili jsme se a taťka mi začal vyprávět příběh o zvláštních stvořeních, co ua úplňku unášeli lidi, přesněji všechny předchozí majitele naší chaty. Vzhlédl jsem k nebi. Dnes byl úplněk! Celkem barvitě mi vylíčil příběh jednoho mladého páru. Taky vlastnili tuto chatu. Bylo to před stopadesáti lety a jako první se ztratili v tomto lese, jimi to začalo. Taťka znal i jejich příjmení, ale si teď zaboha nemohu vzpomenout.
