"Liame příjdou na to a zavřou tě! Musíš to ukončit!" "To ale nejde jen tak ukončit!" zakřičí. Liam se s křikem vyhoupl do sedu, celý spocený vstal a odešel do koupelny kde si do tváře chrstnul ledovou vodu. Zhluboka se nadechnul a pak opět vydechnul a podíval se na svůj odraz do zrcadla. Popraskané rty které nejsou potrhané díky milostným hrátkám. Kapičky potu na jeho čele nejsou od úžasného pocitu zvaný orgasmus. Kruhy pod očima nejsou kvůli bezesným nocím. Musí to ukončit, avšak není to jednoduché po takové době kterou spolu už strávili, to ukončit.
"Dobré ráno!" usměje se Niall když se jeho spolubydlící dopotácí do sprch "Čau.." zívne Louis a celý se svlíkne a vleze do sprchy. Niall se dál věnuje čištění zubů zatímco přemýšlí o včerejší sobotní noci kterou prožil s Liamem. Lehce si povzdychne a vypláchne si pusu. "Co si dělal včera jak si v noci zmizel?" ozve se Louis ze sprchy "Cože?" vyjekne Niall "No včera.." vykoukne ze sprchy, "Ze soboty na neděli, nebo-li ze včerejška na dnešek si v noci zmizel..." zasměje se "Kam?" "Uhm...nemohl jsem spát tak jsem se byl projít!" zakýve hlavou "A těsně předtím ti pípala sms-ka ale byl si se projít!" zasměje se Louis "Nejsi moje matka tak se do toho neser!" zavrčí naštvaně Niall a vyběhne ze sprch "Nialle!" vykřikne ještě Louis zmateně. Niall doběhne do pokoje kde odhodí věci a převlíkne se do tepláků, tílka a tlusté mikiny, vezme si pevné boty. Vyjde před koleje a zhluboka se nadechne ranního vzduchu. Rozeběhne se k místu kam občas v noci běhá už dobré tři týdny. Vytáhne z kapsy mobil a vytočí známé číslo. "Nialle?" ozve se po třech pípnutí "Máš čas?" "Co se děje?" zamračí se Liam "Máš čas?" zopakuje Niall lehce naštvaně "Mám no, jestli chceš příjď.." pokrčí rameny i když mu je jasné že ho Niall nemůže vidět, hned na to slyší že Niall položil. Nechápavě otevře svoje pivo a sedne si na sedačku. Niall doběhnul k bytu s číslem 378 a zazvonil "Už jdu!" ozvalo se z poza dveří, Niall se ležérně opře o zárubeň dveří a počká si až Liam otevře "Co se děje Nialle?" zamračí se Liam, avšak Niall neodpoví, jen zakroutí hlavou a přisaje se mu na krk kde mu začne dělat cucflek, nohou zavře dveře a odtáhne ho ke gauči "Nialle co blbneš?" vzdychne Liam "Chci tě." zašeptá a povalí ho na béžový gauč z Ikei, Liam neprotestuje ba naopak, nechá se od Nialla vysvléct a pak sleduje jak se sám svleče.
"Kolik ti vlastně je?" zeptá se šeptem Niall když pospolu s Liamem leží v jeho velké posteli a snaží se vzpomenou kdeže všude to v tomto bytě už dělali. Liam se podívá na blonďáka v jeho náruči a pousměje se "Dvacet osm." zašeptá po chvíli, "Co budeš dělat o Vánocích?" "Nevím. Asi budu sedět na gauči, koukat na pohádky a cpát se jídlem..." zasměje se a dá mu pusu do vlasů "Nemáš rodinu?" "Ne. Víš, stala se jedna věc kvůli které se semnou nechtějí stýkat." zašeptá a podívá se z okna na nebe ze kterého se pomalu ale jistě začínají spouštět bílé čisté vločky sněhu oznamujíc tak, že se svátky rychle blíží. "To je mi líto..." zašeptá, bradu si opře o jeho hruď a podívá se mu do očí "To nic!" mávne rukou a usměje se.
"Musím jít.." vstane po půl hodině Niall když mu už nejméně po dvacáté volá jeho spolubydlící "Fajn.." zasměje se Liam zatímco si užívá výhled na jeho zadek červený od pleskanců jeho velké dlaně, Niall se rychle oblíkne a zmizí z jeho bytu.
"Můžeš mi vysvětlit co to s tebou je?!" vyjede hned Louis když Niall přijde do pokoje "Co by se mnou mělo být?" zamračí se Niall "Od té doby co s tebou Payne mluvil o té petardě si jak vymněněnej." zabručí naštvaně, Niall se na něj podívá a povzdychne si "Víš.." začne, má strašnou chuť mu to říct ale nemůže. "Co?" "Nic.." zakroutí hlavou a vleze si na postel. Vezme si do ruky knížku kterou používá už pěknou dobu a začne do ni zapisovat další pocity z chvil které prožil se svým profesorem.
Vánoce bývají svátky pohody a klidu. Avšak pro Nialla Horana to moc klidné svátky nebyli.
"Dobře děkuju Louisi." matka Nialla složí sluchátko a odebere se do druhého patra aniž by Niall nějak všímal toho co dělá. Otevře jeho kufr a vytáhne popsanou knížku.
Je božský.
Mám pocit že to je fakt protizákonný ale nevadí.
Jeho dominantnost se mi líbí víc než cokoliv jiného.
Asi ho miluju.
Její oči běhali po stránkách Niallova deníku aniž by si uvědomovala kolik citů se v těch slovech skrývá "Mami?" zamračí se Niall "Nialle? Co to má znamenat?" zeptá se vyděšeně a ukáže na deník "To je moje soukromí mami..." skonstatuje naštvaně a vytrhne ji knížečku z ruky a opět ji hodí do kufru "S kým to jsi?" "Jak jsi zjistila o mém soukromí?" odpoví ji Niall otázkou "Četl si to údajně i Louis, volal mi." zašeptá "Oh bože. Prostě-prostě to neřeš ano?" podívá se ji do očí, jeho matka si jen povzdychne a odejde.
"Šťastné a veselé!" usměje se Niall když podá svému bratrovi krabici s dárkem. "Díky bráško!" vykřikne jeho mladší sourozenec a skočí mu do náruče, "Je hrozný mít narozeniny na vánoce.." skonstatuje Lucas naštvaně "Kdo by řekl že už ti je dvanáct!" zasměje se Niall a prohrábne mu vlasy "Hej! Nekaž mi můj účes chci na něj balit holky!" odstrčí jeho ruku a znovu si upraví vlasy. Niall jen pobaveně zakroutí hlavou a sleduje tu pohodu co všude panuje. Avšak v očích matky se neodráží úsměv který nosí, je v něm starost. Starost o svého prvorozeného syna.
"Ahoj, jen volám abych ti popřál krásné svátky." usměje se do sluchátka pevné linky "Díky, si nemusel." ozve se z druhé strany "Ale chtěl." zašeptá a ohlídne se přes rameno jestli ho nikdo nesleduje, sedne si vedle vchodových dveří a usměje se "Co děláš?" "Nic, jím kuřecí křídla z KFC koukám na nějakou pohádku a myslím..." Liam se zarazí v půlce věty "Myslím na to že bych měl uklidit." vyhrkne "Aha.." zašeptá Niall, jeho matka se na něj podívá mezitím co si u ucha drží sluchátko a poslouchá jejich rozhovor "Víš, budu se vracet po zítří a co jsem tak zjistil budu asi na škole sám. Mohl bych být u tebe?" zavrní "No mohl bych tě aspoň doučit ten dějepis ze kterého u mě propadáš." zasměje se Liam a Niall s ním zatímco jeho matce se zatmí před očima. Její syn, její milovaný synek chodí s jeho učitelem. Položí sluchátko a přejde k dřezu, do sklenky si natočí studenou vodu a na ex ji celou vypije "Tak jo, měj se!" uslyší Nialla, odloží skleničku a podívá se na něj když akorát příjde do kuchyně "S kým si to mluvil?" "S kamarádem." odvětí jednodušše "Jenom kamarád?" vyzvídá dál "Mami?" otočí se na ni se smíchem, "Nialle proboha!" vykřikne, slzy se ji spustí po tvářích a vezme Nialla do náruče "Mami co blbneš?!" zeptá se vyděšeně a začne ji hladit po zádech "Nutí tě do toho?" podívá se mu do očí "Cože?" "Ten kamarád se kterým si mluvil." vyhrkne "Nechápu." "Poslouchala jsem ten rozhovor." zašeptá, Niallovi ztuhne krev v žilách a jen ji pozoruje "Cože si?" není schopen uvěřit že by tohle jeho vlastní matka udělala, ta ale jen pokrčí rameny "Zítra ráno už mě tu nemáš mami..." povzdychne si a zmizí u sebe v pokoji.
"Jo poslouchala náš hovor." zašeptá a prohrábne si vlasy "Neboj!" zasměje se Liam a podá mu hrnek s čokoládou "Děkuju." zašeptá "Já jen..bojím se. Víš to co děláme není zrovna extra správný..." pokrčí rameny "Já vím, jsi ještě pod zákonem." zasměje se Liam a napije se svého černého kafe.
"Byla to hezká pohádka.." zasměje se Niall "Jo to byla.." zakýve hlavou Liam zatímco ho upřeně sleduje, Niall mu pohled opětuje a usměje se "Uhm..víš mohl by si mě začít učit ten děják?" zeptá se a šáhne po sešitu "Ne..." zašeptá Liam a sešit mu vytrhne z ruky a stáhne ho na sebe "Víš ale můj učitel asi nebude rád když to nebudu umět.." pokrčí s úsměvem rameny "Běž s učitelem do prdele!" zavrčí a přisaje se mu na rty, tvrdě, nadrženě, majetnicky. Přivlastňuje si jeho rty jako by to mělo být naposledy co ho líbá.
zdravím! :D *peace* jak je lidi? :D
doufám že se vám tato část líbila :D
nwm jestli jsem to psala u minulý části ale jestli ne píšu to teď tento příbě odhaduju na 1O-16/17 částí nechci to mít moc dlouhý :D
no to je všechno!
jo a prosím vás...KOMENTUJTE! chci aby jste své pocity vyjádřili dole! ↓ ^^ :D
Luff yu guyzz! :D
-Caroline
