"Neboj se! Nikdo se to nedozví jelikož nám nebudou moct nic dokázat!" usměje se Niall "Fajn..co mám udělat?" šeptne Zayne "Tady máš sádlo, pastu a skořici, na všechny kliky v tomhle patře dej sádlo pak tam dej pastu a nakonec trochu skořice...takhle!" usměje se a ukáže na Louise který akorát na kliku od dveří pokoje číslo 26 dává pastu a hned na to sype skořici "Fuj.." zamračí se znechuceně.
"Tak a je to." zašeptá Niall vyčerpaně "Stále nechápu jak jsme to zvládli..." šeptne Zayn zmateně "Jednodušše, ale teď musíme pokračovat jelikož tohle nic není a je teprve půl druhý noc je ještě mladá!" usměje se Louis a podá Niallovi batoh s věcma, sám si vezme svůj batoh a všichni tři chlapci vyběhnou z budovi. "Co chcete udělat teď?" "Jdem k Denisovi a uděláme mu speciální kanadu za to jak tě šikanoval!" poplácá Louis Zayna po zádech a pomalu se rozejde, "On to chce fakt udělat?" "Ano!" usměje se Niall a pospolu se Zaynem Louis doběhnou.
"Nevzbudí se? Ani jeden?" "Neboj se! Když o hodině usnul a já mu do sluchátek nahlas pustil metalicu ani to ho nevzbudilo..." ujístí ho Niall "A ten druhej...slyšel jsem ho že sbalil nějakou holku z druháku a že si dneska parádně zašuká takže...taky o něm pochybuju." pokrčí rameny a podá Louisovi pinetku aby otevřel dveře, aniž by se dotkly kliky otevřou dveře a vejdou dovnitř. "Fajn." usměje se a otevře skříň, všechny jejich věci končí izolepou přilepené na zdech a stropě "Fuj to smrdí.." skonstatuje Louis když Niallovi podává další ponožku aby ji mohl přilepit ke zdi. "Tak ještě sem dát ty skleničky a je to!" zasměje se Louis a všichni tři po celém pokoji vyskládají umělohmotné sklenky plné coly, fanty a jiných lepkavých a nezdravých nápojů.
"Musíme to dát na dveře i nám jinak budou mít podezření.." zašeptá Niall když na Zaynovi dveře patlá sádlo. "Dobrou! A ráno poslouchej všechny ty nadávky!" obejme ho Niall a pospolu s Louisem zmizí za rohem.
"Tady máš 23 dolarů a zkus to posrat..." zavrčí Niall když nějakýmu druhákovi dá do ruky prachy "Neboj!" protočí očima a zmizí. Blonďák se zhluboka nadechne a odejde si zpět sednout "Je to zařízený?" zeptá se ho Louis zatímco si dál něco prohlíží na mobilu "Jo...jo je." usměje se.
"A teď po této úžasné řeči vám předáme diplomy!" usměje se hrdě ředitel "Teď!" křikne někdo vzadu, ředitel se zmateně podívá do publika ale nikoho nevidí, když se ohlédne přes rameno dopadne na něj jistý sliz skladající se z bůh ví čeho, ředitel Christopher se pohoršeně vydá ke schůdkům a začne je pomalu scházet, zrovna když stoupne na třetí schody divně zavržou a zlomí se, ředitel dopadne do bílého peří a tentokrát neudrží smích ani učitelé.
"Ikdyž nevím jak vám to dokázat vím že ty kliky, ten Denis a tohle jste byli vy dva!" zavrčí ředitel mezitím co se Niall a Louis smíchy popadají za břicho. Ředitel se jen naštvaně otočí a odejde načež nezapomene na trávě uklouznout a spadnout do bláta "To se nám doopravdy povedlo!" plácne si Niall s Louisem, "A máme maturitu!" vykřikne Louis nadšeně "Jo já vím! Ale i tak si pro jistotu pamatuj že na hranolky mám radši kečup a ne tatarku!" poplácá ho po zádech "Musím za Harrym!" zasměje se a zmizí, Niall jen s úsměvem sleduje jak se Louis rozeběhne a skočí Harrymu do náruče, s poloúsměvem se rozhlédne a jeho pohled se střetne s tím oříškovým. Oba se usmějou, Gratuluju naznačí Liam ústy Dík.. usměje se Niall a naznačí mávnutí.
"Mami!" usměje se Niall a obejme svou matku "Jsem na tebe tak pyšná!" usměje se a pohladí svého prvorozeného syna po tváři "Dík.." pousměje se, poté pohledem zabloudí k Liamovi který gratuluje jiným žákům. "Jsem na tebe doopravdy hrdá.." "Mami, je to jen střední.." zamračí se pobaveně "Já vím, já vím ale koukni se, nemusel si to vůbec udělat.." "To sis doopravdy myslela že bych tu střední neudělal?" šeptne, jeho matka na chvíli odvrátí pohled "Po tom co mi chodilo.." pokrčí omluvně rameny, chce pokračovat ale je vyrušena někým jiným "Gratuluju ti Nialle!" usměje se Liam, Niall se usměje a poděkuje "Musíte být na svého syna pyšná!" otočí se Liam na jeho matku, ta se na něj zděšeně podívá a lehce přikývne. "Děje se něco?" "No...ne nic..." zavrtí hlavou a pousměje se, ten hlas. Už ho někde slyšela. Ale kde, její uši denně slyší milióny jiných hlasů a zvuků. Až když se Liam zasměje si vzpomene. Telefonát. To je ten kluk se kterým Niall volal po štědrým dnu. To je ten profesor se kterým Niall zřejmě chodí.
No takže..
Uhm..
No dozvěděla se to Niallova matka nebo ji to prostě došlo toho Zayna minule jsem jen tak z prdele plácla..
A..
no jak to vyjádřit..
DO PÍČI TAHLE POVÍDKA MÁ DOOPRAVDY PŘES 2K PŘEČTENÍ?! :OOOO :D :333
Pane bože tu řvu jak debil jak jsem z toho šťastná...fakt všem strašně moc děkuju neuvěřitelně to pro mě znamená..
Uhm...teď jdu psát epilog kterým vás snad potěším a k němu bude napsáno i poděkování..no to je asi všechno..
Luff yu guyzz!
-Caroline
