proud to be hufflepuff

Kapitola 4

,, Motá se mi hlava", náhle jsem se ocitla před obrovskými dveřmi. Nikde nikdo a já s nevědomky kde jsem a co mám dělat. Nebo... vím kde jsem spíš co mám dělat.
Od přemýšlení mě vytrhlo vrzavé otvírání dveří. Pustili mě dál.
Vešla jsem do budovy a prohlížela jsem si obrazy předemnou. A periferně jsem zahlédla na konci chodby pohyb. Podivala jsem se tím směrem a stála tam osoba v černém plášti... po kouzelnicku hábyt...a dívala se mím směrem.
,, Slečna Camilla? " řekl neznámý hrubý,  ale klidný mužský hlas.
,, Ano, teď jsem přijela... a vy jste, mohu li se ptát?"  odpověděla jsem nejistě a pomalým krokem jsem mířila k osobě.
,, Jsem ředitel této školy,  vidím že vám má sova donesla zprávu, jak se sem dostat. Vítám vás tu. Prosím následujte mne. "
Šli jsme chodbyčkama a uličkama,  ve kterých jsem se asi po dvou zatáčkách do leva a jedné do prava naprosto ztratila.
Cestou mi pan ředitel povídal o škole,  historii,  obrazech a o tom,  co musel zařídit, aby  jsem se sem vůbec dostala.
,, Máte na mě nějaké otázky... " přátelský se zeptal.
,, Vlastně ano,  máma... proč jste mě tu mermumoci chtěl?  Vždyť už jsem starší a neznám základy kouzel a tak dále..." zeptala jsem se.
,, No víš počkáme s tím až di mého kabinetu. Tady i zdi máji uši. A jinak žádné otázky?" odpověděl.
,, Ano ještě jedna,  kolik vám je a jak dlouho učíte, mohu li se ptát." zeptala jsem se.
Zasmál se a odpověděl :,, Je mi 48 let a učím tu od 26, mám to tu moc rád a studenti i kantoři mě akceptují. Jsem tu doma protože tu jsou moc hodní lidi." odmlčel se a pak pokračoval.
,, Každý má ve svém životě nějaké zlo,  ať už je to ze strany rodičů či okolí. My se to tu zde snažíme uspořádat do roviny světa,  prostě tak jak by to mělo být. Tady do leva a zachvíli tam budem. " řekl trochu mimo téma ,  ale pokračoval .
,, Ale každý člověk má odlišnou povahu. Někdo má více špatných stránek a někdo více dobrých. A k tomuto rozdělování nám pomáhá rozdělení do kolejí. Jsou tam děti s podobnými vlastnostmi a zájmy a navzájem se od sebe učí být lepším. Vždy si můžeš vybrat vlastní stranu. A proto jsem tu rád. Není tu nuda a pokaždé se najde další člověk,  který naší pomoc potřebuje aby našel sám sebe a srovnal dobro se zlem. " ukončil svůj projev a nastalo ticho,  ve kterém jsme oba přemýšleli nad slovy.
--------—-----------
Došli jsme k soše orla,  který byl v kulaté výklenku. Profesor řekl ,, letadlo"  a socha se začala točit a stoupat. Za ní se začalo točit schodiště, po kterém jsme vyšli do kanceláře.
,, Řeknete mi prosím proč jsem tady? " nevydržela jsem a zeptala se na otázku, o které přemýšlím celou cestu.
,, Dobře, když si to přeješ. Jsi velmi vzácný druh kouzelníka. Nejsi jako ostatní, umíš totiž kouzlit bez hůlky. To je zatím vše co ti mohu říci. Takže... teď se tě zeptám kdy chceš na hlavu chytrý klobouk k určení koleje."
,, Hned... nechci se pak začátkem roku motat s malými dětmi. "
,, Dobře... Prosím vás, moudrý klobouk proberte se a vyřkně te kolej..."  dal mi klobouk na hlavu a já napjatě čekala.
Klobouk řekl:
,, Hmmm... chytrá a milá, drsná i laskavá ...
ty máš silu 4, avšak najít si je musíš...
nejvíce jsi poctivá a hodná na všechny...hmmmm... to by šlo.... jsi čestným členem Hufflepuff. "

Další je tu... tak snad vás hrdinka zaujala ještě více.