Stíny hvězd (kočičí válečníci) [Pozastaveno]

☆1.Kapitola☆

Do tábora Jeskyního klanu se dostaly paprsky slunce. Nová válečnice Jitřenka pozorovala, jak se ostatní kočky probouzí do nového dne. Vedle ní seděl nový válečník Pírko, který už se nedočkavě rozhlížel po ostatních kočkách. Včera jmenoval Světlý Měsíc Jitřenku s Pírkem válečníky. Museli probdít celou noc a teď už byli rádi, že je ráno. K Jitřence přišel Rychloběs, zástupce Světlého Měsíce, a usmál se na ní: ,,Můžete mluvit, slunce už vyšlo."
,,Konečně." Řekl Pírko unaveně, ale pak zachytil Jitřenčin pohled a nervózně zamumlal: ,,Děkujeme."
Rychloběs přikývl, ještě jednou se usmál na Jitřenku a odešel. Jitřenka se zazubila na Pírka. Konečně jsou válečníci!
I když byla unavená a měla hlad, měla radost.
O chvilku později přišla do tábora hlídka, asi byla tentokrát i lovit, protože Kopřivec a Bříza nesli hodně úlovků. Bříza zamířila k novým válečníkům, položila před ně velkou veverku a pyšně zapředla: ,,To je pro vás, honila jsem ji skoro po celém lese!"
,,Dobrá práce, mám strašný hlad" olizoval se Pírko.
Jitřenka přikývla. Nikdy moc nemluvila, jenom když bylo potřeba. Podělila se o veverku s Pírkem a Břízou a byla ráda, že je s bratrem a s kamarádkou.
,,Doufám, že půjdete na dnešní shromáždění, bude výměnný obchod. Kvítka zase dostane ty bylinky na chřipku a bude oslava míru klanů!" usmála se Bříza a kývla na svého učedníka Můříka, který se právě probudil a vykolébal se z pelíšku, ať jde za nimi.
,,Ale oslava míru klanů je jen, když se děje něco důležitého, že?" podotknul Pírko a tvářil se zvědavě.
,,Na hlídce jsme viděli, jak se Černojas a Ráček vrací od Měsíční hory. Šli přes naše území, ale když jsme je chtěli vyhnat, řekli, že Černojas je nový velitel Jezerního klanu, a proto mají právo projít", řekla vzrušeně Bříza.
Můřík, který právě přišel od hromady jídla a přinesl si k jídlu rejska, také napjatě poslouchal. ,,A co se stalo s DrápkoHvězdou?", zakabonila se Jitřenka.
,,A-a proč tam byl Ráček místo Blatoucha. Vždyť Blatouch je lecitel a Ráček jen jeho učedník?", odvážil se promluvit Můřík.
Bříza pokrčila rameny, bylo vidět, že jí to nějak netrápí.
Kolem prošel Krápník a zastavil se u nich.
,,Pírko, Jitřenko, tady jste. Mám vzkázat, že večer jdete na shromáždění. A za chvíli se připravte na lov, jdete s Temnovousem a Netopýrkou", pronesl Krápník.
Jitřenka přikývla a pohlédla na pelíšky válečníků. Pírko už taky unaveně pokukoval po místě odpočinku. ,,Musíte být unavení. Tak si pojďte zdřímnout, než budete muset jít lovit", navrhla Bříza a zavedla je k doupěti válečníků. Byl to velký skalní výklenek, pod kterým byly pečlivě urovnané pelíšky z mechu. Každý pelíšek měl pach jednoho z válečníků, jenom dva byly volné. Pírko a Jitřenka se uvelebili na svých nových místech.
,,Boží!", liboval si Pírko.
,,Jo...", přikývla Jitřenka a začaly se jí zavírat oči.

Jsem ráda, jesli se vám to líbí.
(Už se pracuje na druhý kapitole.)
☺
Jo, a kdyby jste chtěli vědět, kdo je kdo, koukněte se na INFO O ČLENECH KLANŮ.