Stíny hvězd (kočičí válečníci) [Pozastaveno]

☆6. Kapitola☆

V táboře Jezerního klanu byl podezřelý klid. Vítroun se posadil před doupě válečníků. Dnes měl cvičit se svojí učednicí Říčkou, teď jenom čekal, až se vrátí z hlídky.
,,Hej, Vítroune", zavolala na něj Rákosa, která se vracela od doupěte velitele. ,,Černý Měsíc tě volá."
,,Proč?", otázal se Vítroun.
,,To neříkal", zavrtěla hlavou Rákosa. Vítroun se tedy odloudal k doupěti velitele. Co asi Černý Měsíc potřebuje? Už dlouho mě k sobě nevolal, přemýšlel Vítroun o svém nejlepším příteli z dětství.
,,Ahoj. Co se děje?", mňaukl, když vstoupil dovnitř.
,,Potřebuji poradit", zamumlal Černý Měsíc.
,,Ano?"
,,Nevím si rady s jednou věcí... Nevíš, odkud by se dalo zaútočit na tábor Jeskyního klanu?"
,,Cože?! Proč?!", vyděsil se Vítroun.
,,No to nic, nech to být", potřásal hlavou Černý Měsíc. ,,Já, prostě mám strach, že jestli zmizí i další kočky, nebudu pro vás dobrý velitel. Co když vás budu muset vést do útoku? A-a co DrápkoHvězda, co se s ní stalo? Nezvládám ty povinnosti a tolik strachu o klan."
,,Neboj, ty to zvládneš. Jsi dobrý velitel", uklidňoval ho Vítroun.
,,Děkuji", řekl tiše Černý Měsíc.
,,Jo a taky by ses měl přestat bavit s Kaprem, má na tebe špatný vliv. Hlavně, když ti vykládá o útoku na Jeskynní klan", nahodil jen tak Vítroun. Černý Měsíc si odfrkl.
,,Tak já půjdu."
,,Jistě."
Vítroun vyšel z velitelova obydlí a zase se posadil na své místo před doupě válečníků.
Už se vracela hlídka i s Říčkou. Říčka k němu hned přiběhla.
,,Dnes máme výcvik! Dnes máme výcvik!", vesele poskakovala kolem. Z téhle hyperaktivní kočičky se jednou stane nejlepší válečnice všech dob, pomyslel si s hrdostí Vítroun.
,,Co budeme dnes dělat?", zeptala se Říčka nadšeně.
,,Bude bojový výcvik", odpověděl.
Říčka vykulila oči. ,,Skvělý!!!!"
Rozběhla se ven z tábora a Vítroun hned za ní. Zastavili se na malé mýtince u lesa, kde se učil boj už od nepaměti. (Sice se ani moc bojovat nemuselo, protože mezi klany byl mír, ale pokud se chce učedník stát válečníkem, musí to umět.)
Vítroun se postavil do bojové pozice a pokynul: ,,Boj!"
Říčka vyskočila vysoko do vzduchu, ale dřív než na Vítrounovi přistála, on uhnul. Dopadla na zem a rychle se zvedla. Vítroun využil momentu překvapení a podrazil jí nohy. Říčka rošťácky sykla, najednou se ale vyděšeně podívala jinam. Vítroun se ohlédl, aby zjistil, co jí tak vyděsilo, jenže to nemněl dělat, protože přesně v tom okamžiku ho srazila k zemi. Vítězoslavně zamňaukla.
,,Páni, nový trik. Velmi dobře!", pochválil jí Vítroun, který to vůbec nečekal.
,,Jde vlastně jen o odlákání pozornosti. Myslela jsem, že mi na to neskočíš, ale funguje to", rozzářila se.

Vraceli se do tábora, když už zapadalo slunce. Vítroun měl ohromnou radost, že se Říčka tak dobře učí, porazila ho vícekrát než minule. V táboře však taková radost nebyla. Černý Měsíc seděl na svém velitelském místě a něco zdrceně oznamoval klanu.
,,Co se stalo?", zeptal se Vítroun Modrodeště, ke kterému se posadil.
,,Tůňka zmizela", řekl smutně Modrodéšť.
Vítrounovi poklesla hlava. Tohle se nemělo stát. Už zmizel Blatouch, DrápkoHvězda a teď i Tůňka,  družka Černého Měsíce. Proč?

Další kapitola je tu!😄 Kdo se vám zatím nejvíce zamlouvá? A kdo myslíte, že zmizí příště?😂
No to se ukáže...
Zatím děkuji za 20 hlasů.
Cs👋