Já v Bradavicích *zrušeno*

Divné Slyšení

Včera jsem se přemístila. Hned jak jsem se vrátila od Harryho, usla jsem. ,, Hej! Kláro! Vstávej!" ,,Mě se nechce!" ,, No tak! To jsem já! Zuzka!" ,, Zuzí! Proč si nebyla ve škole  předevčírem!" ,, Nebylo mi dobře. A to hlavní! Jsem s tebou v pokoji!" Objali jsme se. Se Zuzkou jsme šli na snídani. ,,Mmhmm. To je taková dobrota!" ,, Viď Zuzi." ,, Ahoj Klári! Kdo je tohle?" Ukázal na Zuzku. ,, To je moje nejlepší kamarádka Zuzka." ,, Ahoj ty jsi Thomas viď? Klidně mi říkej Zuzi." ,,Jo! Mě klidně říkej Tom. A jak víš jak se jmenuji?" ,, Řekla mi to Klára!" Odešla jsem na záchod. ,, Klári! Klári! Hlídej svého bráchu! Čeká ho velké nebezpečí!" Nepoznala jsem kdo to řelk, ale zďesila jsem se. ,,Haló? Kdo to řekl?" ,,Ty mě
neznáš? Já jsem James tvůj otec!" ,, Tatí!" Začala jsem brečet. Přišla jsem za Zuzkou a Tomem. ,, Co se ti stalo?" ,, Ale nic." Šla jsem do pokoje. Na vyučování jsem přišla pozdě. Neustále jsem myslela na Tátu a Mámu.