My všichni - Ve jménu hvězd

9. Stále Niklay (možná... )

Před dvěmi lety.....

Už to jsou přesně čtyři dny od incidentu s kbelíky. Jo, trest nám skončil asi před dvěmi hodinami. Maia nám z těch čtyř dnů udělala hotový peklo. Fakt jí už nikdy nechci naštvat. Adyan a Tame si ze mě dělají každou chvíli srandu kvůli již dost známé a zmíněné zelené rostlině. Ale jak se to Adyan tedy dozvěděl, když to mělo zůstat mezi mnou a Tame?
Řekněme, že je fakt dobrej manipulátor, a tak jsme se prokecli.
Toť vše k dosavadním dním.

Vlastně ještě.....
Momentálně přebývám v Adyanově pokoji na matraci u jeho postele.

Je ráno a já se nemůžu vyhrabat z postele. Adyan mě budil v 8:00 a hodiny na zdi už hlásí 9:06, super....
Tak teď nebo nikdy! Fuj..... To jsem si neměl říkat.... Blbý vzpomínky. S nechutí jsem se zvedl z matrace, popadl čistý oblečení a vyrazil do koupelny. Za pět minut jsem vyšel ven s účesem, který by potřeboval nutně ostříhat, pročesat a nagelovat. No co, nemám na to buňky. Sešel jsem schody a zamířil po čichu do kuchyně, něco se pálí a smrdí.

,, Ty jo kámo! Cos tam sakra dělal? A proč vypadáš jak po dvoudenní kalbě?!"vytřeštil oči Adyan.
,, Po čem že???"
,, Víš co? Nech to raději bejt. Co je to kalba nejlíp pochopíš za akce."
,, Dobře.... A co to tady tak děsně smrdí?"
,, Jo tohle! Ségra dělá snídani. Když to shrnu, tak se nenajíme."prohlásil s rukou na břiše.
,, Ahoj Eiro!! Už jsi se vzbudil, to je fajn! Snídaně bude za malou chvíli a předem se vám omlouvám, trochu se mi to chytlo."vyběhla z kuchyně Tame nabitá energií. To samý se o mě říct nedá.
Došel jsem na svoje místo u stolu a posadil se. Jako na zavolanou přiběhla Tame v zástěře, fakt jí slušela. Trochu jsem při tý myšlence zčervenal. Položila před nás na stůl dva talíře s tzv. volskými oky a zeleninou. Obojí bylo na krajích zčernalé. Ještě přinesla tři vody a posadila se naproti se svými tousty, které kupodivu nebyly černé...... Mám podezření, že si to nejlepší nechala sobě......
,, Tak snad po tomhle chytnu alespoň bronz."prohodil jsem a Tame posmutněla.
,, Sakra.... Promiň, to byl vtip. Vždycky mi to jen tak vyklouzne...."
,, Jo, všimla jsem si."řekla, ale barva se jí nevrátila.
,, Ach jo..... Co s tebou....................."
Smutně se na mě podívala.
,, Fajn! Udělám cokoli, o co si řekneš!"
,, No...... " ďábelsky se usmála ,, Mohl by si se mnou jet zpátky do Turecka..."
,, Počkej, počkej...... CO!!!!"
,, No-se-mnou-do"
,, Jo, já tě slyšel. Ale proč já, proč teď, proč tam?!"
,, Tak za prvý... Proč ty? Protože jsi nikdy nikde nebyl, a tak trochu jsi něco jako ninja, tak by to mámě snad nevadilo a věřím ti. Za druhé..... Proč teď? Protože kdy jindy? A musím zítra odjet. A za třetí..... Proč tam? Protože tam studuju a mám tam pronajatej byt. Ještě něco?"
,, No asi ne.... Já.... To je od tebe hezký.... A vysvětlí mi konečně někdo, kdo je to ninja?"
,, A chceš teda jet?"
,, Asi.... No.... JO! Když mi vysvětlíte ninju"
,, Tak ok. Nejlíp ti to ale vysvětlí..... FILM!" rozkřikla se Tameen a Adyan najednou vystartoval k televizi, strčil do ní jakýsi plíšek a zapnul obrazovku. Sesunuli jsme se na gauč a dívali se na ten film.

Teď už přesně vím, kdo je to ninja, ale já to teda rozhodně nejsem! Já jsem jenom legionář, i když ninjové jsou fakt cool. Jo, používám výrazy s téhle planety. Fajn, teď se musím zeptat Mai jestli mi dovolí jet s Tame. Upřímně nerad bych jí hodil do špatné nálady.
,, Mai.... Můžu se tě zeptat..... "

Ani nevím, kdy jsem se tady vlastně ocitl. Právě teď stojím na autobusové zastávce u boku mám kufry a na druhé straně Tame. Tohle šlo sakra rychle! Proč se mi na jednou chce křičet POMOC!!! Bojím se, že mě Tame umučí uklízením u ní v bytě, když tam budu bydlet. ZACHRAŇTE MĚ!!! PROSÍM!!!

Jupí, letiště, fakt se mi začíná chtít brečet. Opustil jsem jediné bezpečné místo, co jsem tady poznal, ta holka, co s ní jedu je určitě šílená a k tomu poletíme v uzavřeném prostoru s tunou dalších lidí. Pro anděla snad není nic bolestivějšího než letět a necítít vítr a tlak. ZABIJTE MĚ!!!!

Chce se mi zvracet. Ten vzduch v letadle je nedýchatelnej......
Sedíme uprostřed asi šesti místné řady a všichni tu zrovna teď potřebují na záchod, teď když jsem začal usínat. Tame si vedle čte noviny a musím uhybat nohama kolemjdoucím. Zrovna kolem prochází mladší žena a...... Vylila na mě svoje kafe.
,, Sakra! Strašně se omlouvám pane!"
Začala strašně vyšilovat a omlouvat, tedy nejspíš. Tame zvedne hlavu od novin a pousměje se nad tím, jak mě ta paní dokázala polít snad úplně celého. Podívala se na tu paní něco k ní prohodila, a pak se otočila zase na mě.
,, Eiro zajdeme na záchody pro ubrousky."
,, Tak jo"
,, Jak to ty děláš, že na sebe vždycky strhneš všechnu pozornost. To ti nestačí mít jenom divný oči?"
Vrazila na záchod a hodila po mě toaletní papír.
,, Já se nikoho neprosil."
,, Ale stejně se to stalo."
,, Jo, jasně...."
,, Připomíná mi to jistou událost.... "
Tohle říkat neměla.
,, Tobě je líto, že nejsi mokrá?? Jen počkej ono se to brzy zase změní."
Na to se otočila a chtěla odejít, ale já ji zatáhl na ten záchod a totálně ji zcákal. Tame se zuřivě bránila a kopala, ale proti mě nic nezmohla. Pak už jsme se jen oba smáli, na tom záchodě.
Asi jsem měl čekat, že přijde letuška zkontrolovat, co děláme. Otevřeli jsme ji dveře a vyšli oba mokří a k mému překvapení zčervenalí ven ze záchodového koutku.
Jo všechna pozornost byla jenom naše....

Ještě že jsme venku. Díky bože, vyslyšel si mě, i když jsem tak trochu bůh já sám. Jo, jako ostatní ,,bohové" mám zvláštní schopnost. A jakou? No tak trochu dokážu ovládat zbraně z kovu z mé planety. Tady se to, ale moc nevyužije.
Táhnu za sebou dva černé kufry. Jsme v Turecku. Tame se spokojeně rozhlíží a kývá hlavou.
,, Nic se nezměnilo."dodala.
Nastoupili jsme do autubusu a jeli téměř až na konečnou. Potom jsme prošli pár ulic, dvakrát zahli v levo a jednou vpravo. Stáli jsme před starším domem a Tame ukázala na své okna.
,, To vpravo je od obýváku a to druhé vede do kuchyně."
Pozvala mě dál.
,, Tak.... Není to tady nic moc velký, ale stačí to. Ty budeš spát na gauči, neboj je pohodlný. V lednici toho moc není, potom půjdeme na nákup ať víš, kde si můžeš něco koupit. Sprcha jsou černý dveře, záchod tmavě hnědý a moje ložnice jsou ty světlejší hnědé. Toť vše. Hele seš nějak potichu.... "
,, Já jen, máš to tu hezký..... A kam s věcmi?"
,, Zatím si je nech v kufru, pak něco vymyslíme. Každopádně já letim do sprchy. Zabydli se. Ovladače u televize."
Odešla. Svalil jsem se na svou novou postel a pustil televizi, super, je to nejspíš turecky.......