(Rusame)
Rusko
Hej Ame, půjdeš ven?
I don't know. Je venku příšerná
zima.
No právě, jezero bude zamrzlé.
Jaké jezero myslíš?
No přece to za městem u opuštěného statku.
Ty tam chceš jít?!
A proč né?
Od čeho se asi jmenuje zakázané? Vždyť se říká že je ti tam prokletý a
lidi se topí na dně.
Jo topí, ale ti co jsou velký paka.😂
Tak to se tam utopím taky. 😂
Proč?
Já neumím ani bruslit. 😳
Tak já tě to naučím a jestli chceš tak vezmu Ukru.
I don't now.
Пожалуйста.
(prosím)
Dobře a vezmu bráchu jinak mě
máma nepustí. 🙄
Fajn, ale je ti jasný že ti dva se budou zase muchlovat.😂🙄
Jo,bohužel.
Tak v 20:00 na štěrkové cestě?
Proč tak pozdě?
Aby nás nikdo nechytili.
Ok.
Odložil jsem mobil a šel to oznámit sestře. "Ségra, v 20:00 jdeme ven." chvíli nic se neozívalo zpět. "Kdo říkal že s tebou někam jdu?" šel jsem za ní.
"Jdeme i s Kanadou." její oči se rozzářili. "Tak fajn." řekla s úsměvem, vstala z gauče a pomalu odcházela do koupelny. Pak se, ale zarazila. "Nebude tam náhodou i tvůj miláček~?" podívala se na mě. "Necháš toho?" "Ne." zasmála se a zašla za roh. Takhle mě sere furt...
Čas uběhl jak voda a mi už s Ukrou čekali na dohodnutém místě. Byla tma a na chodníky se silnicemi svítily jen pouliční lampy. Najednou na mě někdo ze zadu skočil. "Америка! Neděs mě!" "Promiň." zasmál se. Musím přiznat že byl roztomilý. Zpoza něj se objevil i Kanada. "Hi." "Ahoj Kanado." řekla Ukra a objala ho. Pak jí Kanada něco pošeptal. "Hej kluci mi s Kanadou půjdem do kavárny." "Děláš si legraci?!" už jsem se fakt naštval. "Nech je ať si jdou." řekl tiše Ame. Na nic nečekali, otočili se a pomalu odcházeli. Kanada se ještě otočil a mrknul na Ameho ten na něj mrkl na zpět. Pak se otočil na mě. "Jdeme?" "Да" Šli jsme nějakou chvíli po cestě, když se Amerika začal klepat zimou. "Je ti zima?" "T-trochu." sundal jsem si svojí ušanku a dal jí Amemu. S údivem se na mě podíval, byla mu velká. Bože byl tak strašně cute! "Děkuju." usmál se. Pomalu jsme došli k rozpadlému statku vedle kterého bylo menší zamrzlé jezero. Měli jsme štěstí, záře lamp dosahovala až za jezero. Odložili jsme si věci na okraj do sněhu, nasadili si brusle a vydali se na led teda spíš jen já. Ame stál u okraje a snažil se vůbec udržet rovnováhu. "Rusko já to nezvládnu!" "Zvládneš, chytni se mě." chytil se mě jako klíště. "Hlavně v klidu, uvolni ty nohy a opakuj všechno po mě." po chvilce padání a otlučených kolen to už Amerika vzdal, sedl si na okraj a koukal se na mě. Ukázal jsem mu pár triků, které doprovázeli jeho krátké potlesky. Bohužel k mé smůle pode mnou led začal prasat. Spadl jsem do ledové vody s takovým šokem že mě po pár vteřinách začali zrazovat sílí a smysli. Do plic se mi začala dostávat voda.
Amerika
Jen jsem seděl na okraji, když Rusko udělal tvrdší doskok a led pod ním začal prasat, pak praskl úplně a Rusko se propadl do vody. Nevěděl jsem co mám dělat tak jsem prostě skočil za ním. Voda byla odporně ledová, ale stejně jsem pořád plaval dál. Chytil jsem Rusko a vytáhl ho na břeh. Nedýchal, ale něco jsem si pamatoval ze školy. Přitiskl jsem svá ústa na ty jeho a začal do jeho plic vdechovat vzduch. Takhle jsem to zopakoval asi ještě čtyřikrát. Rusko otevřel oči, otočil se na bok a kašlal vodu. "Rus jsi v pořádku?!" přikývl. Objal jsem ho. "Bál jsem se." pustil jsem ho ze svého sevření
"Ame zachránil jsi mi život, спасибо." přiblížil se ke mě a políbil mě. Já mu to bez váhání oplácel, nakonec z toho byla válka jazyků, vyhrál on. Pohled na náš by musel být dost zvláštní - 2 dva mokří kluci u jezera, v zimě, co se líbaj. Nad tím jsem se musel v duchu zasmát. Pak jsme se od sebe odtrhli. Pomalu vstali a šli prič...
