(8.2.2020, sobota odpoledne)
(Rozhovor se odehrává v jídelně. Účastníci debaty - Ing. Martinovský, František Martinovský t.č. v sextě na gymnáziu. Na stole stojí květináč se žlutými narcisy, váza s vadnoucí kyticí, darem učitelce od žáků k pololetnímu vysvědčení, hrnky s kouřící kávou, svícen se dvěma vysokými bílými svíčkami, prázdná karafa na vodu a otevřený školní penál s několika zlámanými tužkami.)
Ing. Martinovský si čte noviny. Do místnosti vchází jeho syn a lehá si na gauč.
Ing. Martinovský vzhlédne od novin: „Franto, koukal jsem na to tvoje vysvědčení."
František Martinovský zvedne hlavu od obrazovky mobilního telefonu: „No?"
Ing. Martinovský: „Máš tam jen jednu trojku. To je dobrý. Ale, že zrovna ze zeměpisu?!"
František Martinovský: „No."
Ing. Martinovský: „Takový jednoduchý předmět."
František Martinovský: „No, tak mi řekni druhy jezer."
Ing. Martinovský získává čas: „Druhy jezer? No je třeba ledovcové, pak vzniklé vrásněním." Zaváhá... „pak je nějaké takové to oddělené od moře, nevím jak to nazvat..."
František Martinovský: „No... a teď mi řekni, co je to antropogenní jezero."
Ing. Martinovský chvíli přemýšlí: „Nevím."
František Martinovský: „No vidíš! To je jezero, které vzniklo zatopením lomu."
Ing. Martinovský: „Hm, díky Franto, koukám, že vám ta škola něco dala."
František Martinovský: „No, ale k čemu mi to je."
Ing. Martinovský mlčí a čte si noviny. František Martinovský opět hledí do svého mobilního telefonu. Venku svítí slunce a vypadá to, že letos zima, která vlastně ani nezačala, se začíná loučit.
