(30.10.2021, sobota odpoledne)
(Účastníci debaty – Ing. Martinovský, František Martinovský, t.č. v oktávě na gymnáziu, Mgr. Martinovská, Anna Martinovská, t.č. v pátém ročníku základní školy. Rozhovor se odehrává v jídelně. Na stole stojí starý kovový svícen s dvěma téměř vyhořelými svícemi, mezi kterými stojí malý barokní andělíček. Dále jsou na stole kromě talířů a sklenic, malý notebook, několik papírů velikosti A4, na kterých jsou noty a akordy pro hru na ukulele. Pak jsou na stole čtyři velké vlašské ořechy a zmuchlaný papírový ubrousek.)
Rodina sedí a obědvá.
Mgr. Martinovská: „Hele, dnešní titulky." A začne číst z mobilu: „Zeman: „Prostatu mám jako panic.", Epidemie zrychluje, Alec Baldwin zastřelil kameramanku, Zloději ve Španělsku vykradli sklep s vzácnými víny."
Ing. Martinovský: „Co to bylo za víno?"
Mgr. Martinovská čte dál: „...stalo se to v luxusním hotelu Atrion v Cáceresu ve Španělsku, zmizelo 45 lahví, nejdražší měla cenu zhruba 350 tisíc EUR. Odnesli to dva hosté, kteří se tam ubytovali. Víno je prý na trhu stejně neprodejné."
František Martinovský: „Cože? Co na tom stojí tolik?"
Ing. Martinovský: „To víš, když je to třeba nějaké víno hodně staré. Třeba to vytáhli někde z moře z potopené lodi nebo to bylo někde schované. To můžou být vína třeba dvě stě let stará. Pak to stojí tolik. No tohle je asi devět milionů korun."
Mgr. Martinovská: „Tady píšou, že tam bylo víno z roku 1806. To bych teda doma mít nechtěla. To bych otevřít nemohla."
Ing. Martinovský: „Taková vína se nepijí, ženo moje! To je investice! Takhle staré víno jen získává na ceně! To je jako sbírat umění."
Anna Martinovská ani nevzhlédne od talíře: „Jo, ale je to prošlý."
Venku za oknem svítí slunce, listí na stromech zlátne a vzduch voní babím létem i teď na konci října.
