Survival game (CZ) ~Finn Wolfhard, Noah Schnapp, Millie Bobby Brown, Sadie Sink~

Alkohol

Jo, jsem citlivka.

****

Najednou jsem se začala třást a rozbušilo se mi srdce. Nemohla jsem se nadechnout. Hlavou mi probíhaly děsivé myšlenky. Začala jsem brečet. Ani nevím proč. Co se děje?! Myslela jsem, že v tu chvíli umřu.

"Evelyn? Evelyn!!" přiběhla ke mně Millie.

"Panebože! Co se děje?! Evelyn, mluv s námi!" přiběhla ke mně i Sadie.

"J-já n-n-nemůžu d-d-dýchat..." zaskuhrala jsem. Sjela jsem ze židle na zem.

"Evelyn, neboj se, jsem tu s tebou." sedl si ke mně Finn a objal mě. Držel mě pevně a to mi dodávalo pocit bezpečí, který jsem potřebovala. Po chvíli jsem se konečně nadechla a sedla si zpátky na židli.

"Co se stalo?!" ptá se Noah.

"J-já nevím..."

Dojedli jsme a zamluvili si tu chatu na 1 noc. Ten kemp byl vážně obrovský. Malá laguna, velká laguna, spousta restaurací a podobně.

"Za jak dlouho vůbec začneme natáčet?" ptám se, když jdeme na pláž k malé laguně.

"Asi za týden a půl." usmála se Millie.

"Počkat... Proč vůbec jdeme na pláž? Vždyť nemáme plavky." zarazila jsem se.

"Je tu i nuda pláž." zasmál se Finn (nuda pláž = pláž pro nahé lidi).

"Tam mě nikdo nedostane." zasmála jsem se. Lehli jsme si do houpacích sítí a pozorovali tu nádhernou třpytivou lagunu.

"Donáška pití!" vypískl Finn a do písku položil tácek s pitím. Tohle byla moje dovolená snů. Vzala jsem si pití. Asi to byla nějaká limonáda, ale chutnala fakt divně. Moc jsem to neřešila.

Po chvíli jsme se všichni začali chovat nějak divně. Byli jsme rozjívení a veselí. Mělo mi dojít, že v tom pití byl alkohol. Už je asi 6 večer a my úplně zlití na pláži.

"Hele, tam je skokanský můstek." zasmál se Finn.

"Dejte mi každý 10 dolarů. Kdo z toho můstku skočí nahý, bere všechno. Celých 70 dolarů (1 600 Kč)." navrhl Noah.

"A co když skočí dva lidi?" ptá se Tom.

"Tak si to rozdělí."

"Fajn, Millie! Jdeš do toho se mnou?" ptám se. Kdybych nebyla opilá, asi bych se nezeptala.

"Jasně!" zasmála se. Domotaly jsme se ke skokanskému můstku. Už jsme tam chtěly vylézt, ale Finn nás zastavil.

"Oblečení dolů." zasmál se. Ani jsem se neostýchala a svlékla se. Přece žijeme jen jednou, ne?

S Millie jsme úplně nahé vylezly na vysoký můstek, div jsme v našem stavu nespadly dolů.

"Millie, já ti asi musím něco říct." zasmála jsem se. Při čtení tohohle si zkuste domyslet tu opileckou chůzi a mluvu, děkuju.

"Povídej." v tu chvíli jsme se smály fakt všemu. I kámen na trávě byl tak strašně vtipný.

"Já mám asi strach z výšek." když jsem to dořekla, málem jsme se potrhaly smíchy.

"Tak skočíme?" ptá se Millie.

"Spolu?" chytám ji za ruku.

"Spolu."

A skáčeme do příšerně ledové vody. Ihned jsme spustily hysterický řev a začaly kolem sebe máchat rukama. Zapomínám zmínit, že celou tu dobu na nás koukali rodiče, děti, staří, studenti, novináři a celej pos*anej svět byl na tý pláži.