Učitel na záskok

Rozhovor

Dnešek probíhal jako každý den v týdnu.
Odpoledne jsem měla autoškolu s Robertem , ale šla jsem tam o něco dřív , abych majitele autoškoly poprosila o výměnu instruktora.
,,Dobře to není problém ale jestli se mohu zeptat z jakého důvodu ho chcete vyměnit?"

,,Víte nic proti panu Robertovi nemám , ale každý si s každým člověkem nesedne."

Když mi majitel vydal novou kartičku s jménem nového instruktora pana Kožíška ,tak jsem se ho snažila najít , což bylo velmi obtížné , protože ta budova je hrozné bludiště.
Když už jsem to pomalu vzdávala s panem Kožíškem ve hledání , otevřeli se dveře a já s nadějí v očích popoběhla ke dveřím a narazila jsem do svalnatého a pevného těla.
,,Ale ale někdo si na mě taky vzpomněl?"
Já jenom vykulila oči a zjistila že to svalnaté tělo je Robert. Rychle jsem schovala kartičku za záda , ale nestihla jsem jí před ním schovat dost rychle.
,,Emmo? Co to máš v ruce ? To je nová karta?"
Koukal na mě nechápavým pohledem a během chvíle se jeho obličej měnil do naštvaného grimasu.
Začala jsem koktat a nevěděla co mám říct.
,,Já...já noo... ehm..no prostě mi došlo , že jsem tuhle v autě udělala obrovskou chybu a už nechci aby se to opakovalo."
"Proč jsi včera nepřišla a neřekla mi to normálně?Proč mě hned měnit ? Emmo myslel jsem , že jsi rozumnější." Zklamaně se otočil a odešel.
Jen jsem tam zůstala stát a přemýšlela nad tím co my řekl. Ale potom jsem zamračila a narůstal ve mě vztek. Utíkala jsem za ním abych mu to rázným tónem objasnila.
,,Pane učiteli!" Zakřičela jsem na něj z dálky.
,,Omlouvám se že jsi o mně myslíte právě tohle, ale nic o mně nevíte!!" Výrazně jsem mu vykala aby ho to naštvalo. Otočila jsem se a šla dále hledat pana Kožíška. Robert se zastavil a jen zavolal ,,Emmo počkej!" Ignorovala jsem ho a šla dál.