Učitel na záskok

Návrat do reality

Jako každé ráno jsem vstala a udělala vše co je po ránu potřebné.
Do školy jsem vyrazila společně se Soňou, která mě velmi povzbuzovala, jelikož jsme dnes měli angličtinu, kterou samozřejmě bude učit Robert.

Když jsem vcházela do třídy ,vnitřně jsem se klepala, tohle je totiž něco pro mě. Sedla jsem si vedle Tomáše, ostatně jako každou hodinu angličtiny. S Tomem se známe už od základní školy. Patří mezi mé blízké kamarády, kterým důvěřuji.
Jednou když jsme spolu byli sami ,tak tam byla jedna chvíle v které se mohlo stát cokoliv , ale potom jsem kouknula do jeho krásných modro-zelených očí a uvědomila jsem si ,!že ho nechci ztratit kvůli jednomu večeru a špatnému rozhodnutí. Teď se tomu společně smějeme a pouto mezi námi zůstalo pořád stejné.

,,Čau Emmo co ti je ? Jsi nějaká divná."

Nic jsem mu na to říct nechtěla a tak jsem to zkusila zamluvit nějakým vtipem.

,,Ahoj Tome, že mně něco je ? To s tebou se v poslední době něco děje."

,,Semnou? Co tím myslíš?"

,,Myslím to tak , že jsi nám trošku přibral."
A poplácala jsem ho po břichu.

Tomáš si trošku zanadával , ale pak jsme se tomu zasmáli.

Zazvonilo a do třídy vešel Robert. Zrovna jsem se s Tomášem smála a on po mě hodil zvláštní pohled, který mě trošku zaskočil.
Nervózně jsem polknula a přiznala si ,že si s ním musím o našem malém "úletu" promluvit a říct mu , že jsem udělala chybu.
Jeho oříškové oči se na mě otočili a vypadalo to tak , že přesně ví co mám v plánu mu dnes říct.

Vyučování probíhalo normálně jako pokaždé. Moje třída není zrovna nejvyspělejší až na pár vyjímek.

Po obědě jsme se Soňou opět vyrazily na internát. Debatovaly jsme o tom jestli za ním mám jít nebo ne.
,, Hele Emmo rozhodnutí je čistě na tobě, nemůžu ti kecat do života , ale jsem tvoje nejlepší kamarádka" Udělala na mě ten svůj ironicko-sarkastický pohled. ,,Takže ti připomínám proč jsi tady a kvůli komu to děláš."

,,Já vím Soňo ale taky chci být někdy sobec."

,,Sobec? Emmo dokud tam Tobiáš je tak v pohodě nebude. Ty jsi jeho starší sestra a jsi jediná ,blízká osoba kterou v životě má. Tak se nad tím prosím zamysli."

Její slova mě zasáhla , ale věděla jsem , že má pravdu. A vím že tam Tobi není šťastný a chce být semnou a já s ním."

Pak už jsme to neřešily a na intru jsme se jen válela jedlý brambůrky a koukaly na Dva a půl chlapa, jako každý den v tomhle "luxusním" intru.

A nakonec jsem se později rozhodla že za Robertem nepůjdu.