Sharon vešla do dveří a dělala jakoby to bylo normální někomu vyhrožovat smrtí. V životě by mě nenapadlo že zrovna ona půjde po nás, byli jsme jako sestry od té chvíle co jsem vešla do dveří Furyho pracovny.Na mojí první misi mě zachránila a od té doby sme spolu chodili do baru na rohu vžycky po práci.
Flashback
Byla jsem už skoro opilá a Sharon nikde, volala jsem jí skoro každých 10 min a už musela mít ode mně zmeškaných asi tak 30 hovorů a stále mi to nebrala začínala jsem mít o ní strach.Chystala jsem se napít a najednou mi začal vyzvánět mobil.
Hééj Sharon kde jsi? Čekám tu skoro celý večer a ty nikde doufám že máš parádní výmluvu nebo ti nakopu zadek.
Promiň měla jsem rande a zapomněla ti to dát vědět, zachvilku dorazím...
Ooo kdopak je ten šťastnej nebo mám říct spíš nešťastnej co?
dořekla jsem a začala se smát docela nahlas až se na mě barman otočil a udiveně se podíval, spražila jsem ho pohledem a ukázala na mou skleničku která zela prázdnotou
To ti nemůžu říct Honey,je to vážně tajný ale jsme asi zamilovaný. V posteli je to bůh a chová se jako gentleman zavolal mi taxi aby mě za tebou odvezlo
Škoda těšila jsem se že se pochlubíš no, tak třeba za měsíc...
Upila jsem ze svého drinku a mrkla na barmana aby mi nalil další , asi bych se měla krotit ještě není ani půlnoc a já jsem pod obraz.
Promiň až to bude officiální budeš to vědět jako první slibuju...
Víš co se říká..Slibem nezarmoutíš.
Ukončila jsem hovor a čekala až dorazí, byli jsme si hodně blízké nikdy mi nic netajila až do teď.Byla jediná koho jsem si od smrti mámy pustila k tělu...
End of Flashback
''Sharon jak si mohla byla jsi jako moje sestra?'' Podívala jsem se na ní a ukápla mi slza, jak mi to jen mohla udělat nikdy jsme neměli před sebou tajemství a teď tohle. Ve vteřině mi došlo s kým se tenkrát scházela a podívala jsem se na Steva ten se tvářil jako neviňátko, jako vždy když něco praskne
''Jak si mohl Rogersi, je to moje nebo spíš byla moje kamarádka.'' Koukla sem se na Sharon a hledala náznak toho že jí je to líto ale žádný sem nenašla jen nenávist nic víc.¨
''Jak si mohla ty, věděla jsi jak sem do něho blázen a začala se předním natřásat a ukazovat jak děvka Hope, tohle kamarádky nedělají.'' Koukla na mě nenávistným pohledem a zaryla mi nůž pod krk až sem cítila že mi po kůži teče pramínek krve, nemohla jsem ni kdybych se pohla tak jsem mrtvá.
Sharon to neni prada víš jak se mi hnusí to co dělá s holkama, a ty mi teď řekneš tohle? Hráblo ti ? Koukla jsem po ní a čekala co udělá, najednou zvedla ruku a silně mě udeřila že sem spadla ze židle přímo jí pod nohy a napadla mě super věc, jen tak sem ležela a dělala že jsem v bezvědomí.¨
Kdybys aspoň ty děvko nelhala, hraješ si na nevinou ale všichni vědí kam chodí večer Barton na ''pokec''. Vypadá to že se už nebude bránit ta můžu pokračovat tebou Steve. Řekla a rozešla se Stevovo směrem a já pomalu posouvala ruku po zemi k zbrani co byla jen pár metrů dál.
ČTEŠ
Rogers' Secret
FanfictionChtěli byste znát tajemství prvního Avengera?! Začalo to tím když se Steve Rogers poprvé probral v nemocnici na pokoji poté co ho našli zamrzlého v ledu, v tu chvíli mu došlo že nejlepší věci co mohl zažít s jedinou ženou jeho života jsou v tahu a o...