1. Kapitola

67 5 2
                                    

Byl neobvykle slunečný den a do nového klanového tábora dopadaly paprsky slunečního světla. Veškeré kočky však věděli, že toto je jeden z mála teplých slunečných dnů, které na několik úplňků zažijou, protože se blížilo období padajícího listí po kterém nastávalo období bez listí.
Srnčíkotě si mezitím hrálo s listem, který jí slabší vánek přinesl a jeji náhradní maminka ji svýma jantarovýma očima a úsměvem na tváří pozorvala.
Mezitím se vrátila z odpolední hlídky Tmavovločka s Huňatkou, ta ji jen naznačila, že jde do válečnického doupěte a Tmavovločka přikývla. Tmavovločka se rozhlédla po mýtině, jestli nezahlédne Zrzavou hvězdu aby ji zdělila informace z hlídky, náhle zahlédla Modrého ohňe jak si čistí kožíšek a hned šla k němu mu vše zdělit.
Když k němu došla, hned ho oslovila ,,Modrý?". Modrý oheň se na ni bez trhnutí podíval, jak kdyby ji očekával.
,,Co potřebuješ?"
,,Přišla jsem ti zdělit jednu věc co jsem s Huňatkou zachytila."
Modrý oheň nastražil uši a pozorně poslouchal.
Tmavovločka však mlčela a až po chvíly spustila ,,S Huňatkou jsme cítily kočky Stínového klanu a jejich pachové značky na našem území."
Modrý oheň stáhl trochu uši dozadu a s rytmickým šviháním ocasu bez přemýšlení vyhrkl ,,Doufám že jste značky obnovily!" Tmavovločka samým překvapením vykulila trochu oči ale pak kývla ,,obnovily."
Modrému trochu klesla srst ale ne uplně. ,,Dobře, jestli je to vše mužeš jít." Tmavovločka jen kývla a dala se k odchodu do válečnického doupěte.
Modrý oheň se zhluboka nadechl aby se uklidnil, pak se ohlédl a šel za svou velitelkou která před chvilkou přišla vedle školku.
Modrý se usadil vedle ní a oslovil ji ,,Zrzavá hvězdo." Hvězda na něj pohlédla a ocasem ho pobídla aby pokračoval. Zástupce se zhlubka nadechl a spustil ,,Tmavovločka mi oznámila že s Huňatkou cítili kočky Stínového klanu a jejich pachové značky na našem územý.." z hlasu mu šlo poznat, že dal výrazný tón pro dvousloví 'pachové značky'.
Hvězdě se zježila srst po celém těle, dokonce i samotnému zástupci to přišlo jak drzost až se mu zježila srst podruhé.
Oba dva byli rozčilením bez sebe že si ani neuvědomili, že Srnčíkotě zaznamenalo jejich konverzaci ohledně Stínového klanu.
Zrzavá švihl prudce ocasem až se kolem vznesly chomáčky prachu, pak se uklidnila a zabručela ,,dobře, můžeš jít." Modrý kývl, vztal a šel do válečnického doupěte. Hvězda se za ním jen dívala, chvíli seděla na místě, pak ale vstala a odešla do svého doupěte.
Srnčíkotě se rozhodlo to neřešit, tak si lehlo na záda a začalo si vyhřívat břícho. Mourek, co ležel kousek od ní, nevnímal okolí a polehával vedle hromady s jídlem, kterému najednou přistál list na hlavě a on zavrtěl hlavou aby se ho zbavil.
Mourkem najednou projel kožichem ledový vítr až se malý učedník zachvěl, rozhodl se zvednout hlavu a zjistil že oblohu začali zakrývat šedé skoro černé mraky a nebyl jediný kdo si toho všiml.
Srnčíkotě si přestalo hrát a spozorovalo oblohu taktéž jako Sedmikráska která taky vzhlédla na nebe. Nikdo si nezvládl nevšimnout, že se kočky z mítiny začli hnát do svých doupat.
Mourek nebyl výjmouk, takže vstal a upelášel do učednického doupěte. Sedmikráska hned vstala a hnala Srnčíkotě do Školky.
Po menší chvilce začlo pršet a Huňatka hned štouchla do Tmavovločka která skoro spala ,,mmm?..." mňoukla na ni unaveně a zvedla hlavu. Huňatka ukázala čumákem ven a Tmavovločka hned po pohledu na rozpršenou mýtinu potichu zamžmňoukla a s tim zabořila hlavu do ocasu.

Tmavý kocourek se probudil s tím, že mu začala voda kapat na kožíšek, takže se rozhodl že svoje obje dvě sestry probudí. Bělounká kočička jen zvedla hlavu, už už se chtěla zeptat co se děje když v tom ji kápla kapka vody na čumák, takže ji hned došlo proč ji její bratr budí.

_______________________________________

Taaak... Tu máme první kapitolu! Doufám že se vám líbila :'D

Zatim sayonara

(629)

Warrior cats - Pátý klan?Kde žijí příběhy. Začni objevovat