Uff...konečně konec školy. Už jenom týden do prvního závodu a já ho naštěstí stíhám jen tak tak. Jdu po schodech u školy a najednou jsem spatřil zase Shelly. Tak pět minut jsem tam stál jak sloup. A když jsem se odhodláný rozhodl jít za ní tak jsem si všiml že už je dávno pryč. Najednou mi zazvonil na mobil trenér s tím že moje motokára je konečně hotová. Šel jsem ještě víc šťastný. Došel jsem domů rychle jsem se převlékl a běžel na okruh na trénink. Nemohl jsme se dočkat. Když jsem došel šel jsem hned za svým trenérem a hlavně se kouknout na moji motokáru. Když jsem došel vypadala vcelku normálně což jsem samozřejmě čekal. Ale co jsem nečekal bylo že měla přelepené číslo. Opatrně jsem to odkryl a nevěřil jsem svým očím byla tam moje milovaná 69 kterou už chci od začátku mě kariéry a můj trenér to dobře ví . Až teď jsem ho uviděl jak za mnou stojí a usmívá se. "Líbí ?"zeptal se mě . "Ne asi" řekl jsem ironicky. "Příští sezonu už nebude jezdit ten kdo ji vlastnil přestoupil do vyšší ligy. "Bezva!"odpovím nadšeně . "A teď už jeď a ukaž nám že to ještě umíš ". " Radostí " odpovím a sedám si do motokáry . Na okruhu trénovalo jděte pár týmu ale nikde jsem neviděl petera . Bylo mi tak vselijak. Chtěl jsem aby tu dneska byl abych zjistil jak na tom sem. Ale co už . Teď už jsem na dráze. Cítím ten úžasný pocit volnosti . Začíná měřené tréningové kolo. Predjíždim pomalejší vozy na dráze všímám si tabule nejlepších výkonů dne. První je nějaký Thomas Butter myslím že patří k Peterovi . To je můj cíl má čas 1:29:35. Do vysílačky mi hlásí že po prvním sektoru trati jsem o 3 setiny lepší než on. To mě nakopne jděte víc . Obrubníky beru jak v F1. Trenér mě chválí a hlásí že jsem už rychlejší o půl sekundy. Už vidím cílovou pásku a projíždím ! Nedočkavě pochtivam trenéra o můj čas. A hlásí...hlásí čas 1:28:88! "Yes" říkám si tohle je comeback který jsem potřeboval. V pitu vystupuju z motokáry a vidím nějakého naštvaného kluka. Z jeho pohledu vidím že to je ten kterého jsem právě porazil. Chtěl jsem jít za ním a dát mu to sežrat když najednou mě zezadu zastaví trenér . "Dobrá jízda ne?". Říkám mu."jo byl jsi dobrej hele zjistili jsme časy od Petera že včerejška ". "A jaké měl ?" Ptám se nedočkavě . "Nejlepší měl 1:28:95.". "Takže jsem lepší?" . "Ano máš nejrychlejší čas týdne gratuluju!" "Juchuuuuuu" zakričím a v hlavě si říkám : jo to je fakt dobrej comeback!
ČTEŠ
Cesta do Formule 1
Mystery / ThrillerVydáváme se do života mladého 12 letého nadějného jezdce motokár který však míří mnohem víš... příběh kluka který sní o formuli 1 si právě teď může přečíst. p.s je to můj první příběh takže z nadsázkou 😜 užívej