Nevynutíš si to

Část 2.

Každodenní rutina mě postupem času přestávala bavit. S Daniellem jsme byli jako horská dráha. Jednou nahoře, jednou dole. Moje i jeho nálady se dost měnily. Naše povahy byly dost rozdílné, ale co. Protiklady se přitahují ne? Rozhodně ne, v případě, kdy jeden je rozmazlený, sobecký nevychovaný spratek, který má vše naservírované a kdy druhý, je psychicky labilní, nesebevědomý a tvrdě na sobě makající. Vzhled se mu ale musel nechat. Jeho tmavě hnědé vlasy krátko střižené byly tak jemné, že mi dělalo dobře mu výskat ve vlasech. Jeho kůže byla lehce snědá a jemná. Jen na rukou měl hodně drsnou kůži, kdy mi i vadilo, že se mě dotýká, když mě škrábal na zádech. Snažila jsem se mu domluvit. Aby si mazal ruce i pro svoje dobro. Chápala jsem, že ruce se v rukavicích musí potit a pokožka je citlivá, a tak je narušená, ale odmítal. Cokoliv jsem totiž navrhla, udělala, poradila já bylo špatně. Byl hrozně hloupý a na to, jak byl hubený a vysoký si pořád hrál na nějakou gorilu. Měl až moc velké sebevědomí až to možná nebylo zdrávo. Ale věděla jsem aspoň po kom to má. Jeho bratr byl vzhledově kopie jejich otce, měl tmavé vlasy na krátko střižené, hnědé oči a široká ramena, ale povahově byl jen Daniell kopie otce. Jen jeden protiklad oproti Daniellovi, který jeho otec měl byl, že měl velice nechutné, nevhodné a úchylné poznámky ohledně všeho. Vypadal velice dobře a taky to věděl. Sebevědomí z něj plálo.

Jeho matka byla velice namyšlená a zamindrákovaná paní, pořád se na mě snažila koukat shora, i když jsem se snažila na ní být neustále milá. Nikdy jsem nevěděla co proti mně má, ale nějaký problém měla. Tím, že využívala svého prvorozeného syna k tomu, aby jí platil různé úpravy, masáže, kosmetiku, nehty atd. tak se svých 50 letech vypadala asi na 70. Jo, vím, že by to mělo být naopak, ale bohužel, asi něco špatně. Vím jen jediný důvod, proč mě tak neměla ráda. Nebyla jsem ten druh dívky, který svému klukovi fouká jakékoliv bebí. Jsem zastánce toho, že pokud je to muž a nebo malá bolístka, je to v pohodě. Bohužel to se jeho ani mojí mamince nelíbilo. Nebyla jsem ta fiflenka, co drží hubu a krok. Teď když se nad tím zamyslím, asi kdybych to tak udělala, bych se dnes měla celkem dobře co? ..... A přesně takhle uvažovala moje matka.

Blížily se Vánoce a s nimi moje narozeniny. Daniell mi neustále nosil nějaké dárečky a květiny Asi si myslel, že si mě tím asi koupí nebo udrží a nebo bůh ví co. Skoro každý večer mi před spaním říkal, že nechce o mě přijít, jak moc mě miluje a ať mu slíbím, že ho nikdy neopustím. Většinou jsem přitakávala, ale uvnitř mojí hlavy se odehrávalo něco jiného.

Když nastal den mých narozenin měla jsem v plánu je oslavit se svým nejlepším kamarádem Philem. Znali jsme se od narození a bydleli od sebe jen přes ulici. Byli jsme jako bratr a sestra. Za druhého by jsme dali ruku do ohně, do střední školy jsme prakticky spolu trávili každý den. Měl široká ramena a celkem svalnatou postavu, byl to takový můj medvídek, když ho obejmete a máte se o co opřít , tím jsem ho vždy štvala a tak vznikla jeho přezdívka Medví. Měl tmavě hnědé oči se zlatým zábleskem v rohovce. Měl je úžasné, na ty jsem se mohla koukat hodiny. Jednou na základní škole jsem jeho oči zkoumala lupou, byl to zážitek, když jsem mu pak málem vypíchla oko. Nebo když jsme spolu plánovali jak spolužačce zapíchnout kružítko do velice viditelné zadnice, která jí lezla z jejich džín. Oba nás to iritovalo, tak jsme to pro jednou ukončili. Možná do dnes tam má znaménko od kružítka, ale kdo by to zkoumal, Sáru nikdo neměl rád, vždy se chovala jako pipina.

Bohužel naše plány nedopadly jelikož Daniell chtěl mé narozeniny strávit se mnou a Philla neměl moc v lásce, cítil v něm jakousi hrozbu. Mamka samozřejmě s radostí se přiklonila k Daniellovi a nechala ho u nás. Opravdu skvělé narozeniny.

V tu noc mých 16. narozenin se mě Daniell na něco v posteli zeptal. „Zlato, myslíš, že by jsme to už mohli někdy zkusit?" Chytil mě za ruku a začal mi ji hladit. Podívala jsem se mu do jeho tmavě hnědých očí a odpověděla jsem. „Víš, já ještě...nevím." Sklopila jsem oči. Nečekala jsem takovou otázku, nebyla jsem ještě připravena. Pohladil mě po tváři a zamračil se. „Víš, že na tebe nechci tlačit, ale kluci v kabině," polkl a nadechl se „už spali se svýma holkama, třeba už po měsíci vztahu a my jsme spolu už skoro půl roku." Snažil se udělat smutný obličej a přiložil si moje prsty ke svým rtům, ale já se vytrhla. „No a co, že kluci v kabině svojí holku klátí, to ty hned musíš taky?" Podívala jsem se mu do očí a zvýšila hlas. Naštvalo mě to, jelikož oba dva jsme ještě nikdy nic s nikým neměli, tak nevím na co spěchá. Snažil se mě obejmout, ale já ho odstrčila. „Ne lásko, já na tebe nechci tlačit, jen jsem ti to chtěl říct, že spousta kolem spolu normálně spí, ale neboj dám ti času kolik budeš potřebovat." Tohle co řekl mě vytočilo ještě víc. Zamračila jsem se a otočila jsem se k němu zády. „Ty už jdeš spát?" Řekl. „Jo, dobrou noc!"

Tady máme další část mého příběhu. Doufám, že se Vám můj příběh líbí. Děkuji Vám za zprávy co mi posíláte, dělá mi to radost. Budu ráda za jakoukoliv další odezvu. Všem Vám moc děkuji.

Je možné, že se někdo z Vás v tom příběhu uvidí, chci, aby jste věděli, že v tom nejste sami. Spoustu lidí má mezilidké problémy, jak v rodině, ve vztazích tak i ve škole. Nejprve se budu snažit Vás do příběhu uvést, aby jste vůbec věděli o co jde. To, o co teprve jde se časem dozvíte.

Přeji příjemné počtení.

Vaše Tess.