Láska Na Výletu(Bakudeku)

8.Něco více než přátlé?

,,Jak to mezi námi je?''
Zeptal jsem se a on se zamyslel.
,,Chodíme spolu?''
Rozzářili se mi očka a on se usmál a dal mi pusu.
Naposledy jsem tyhle motýlky v břiše měl tehdy, když jsem si myslel že mě Todoroki požádá o ruku.
Cítil jsemjsem hrozně trapně když jsem řekl ano a on si jenom začal zavazovat tkaničky.
Začal jsem se červenat.
,,Co je?''
Zeptal se Kacchan a já se mu podíval do očí.
,,Vzpomněl jsem si na něco.''
Zasměju se a on mě začne hladit po tváři.
,,A na co?''
Celé mu to řeknu a na konci jsme se začali oba dva smát.
Nemohl jsem si nepovšimnout že se na nás dívají Todoroki a Kiri a o něčem si povídají.
Je to celkem creepy.
,,Pojď jdeme tancovat''
Zvedl mě Kacchan, dotáhl na parket a začal tancovat na ploužák.
Je to takový ten poslední co ukončí celý večírek, takže chudáci ti co jsou sami ho zakončí depresivně, ale já už sám nejsm.
Mám toho nejlepšího přítele, jakého jsem kdy mohl mít.
Všechno to hezky skončilo a všichni jdeme na pokoj, no někteří z nás.
Než jsem se nadal, tak jsem ležel na postely a Kacchan hned vedle mě.
Přitáhne si mě k sobě a jenom tak ležíme a objímáme se.
Je mi s ním tak krásně.
Abych pravdu řekl, tak hezky jsem se s Todorokim nikdy necítil.
,,Kacchan?''
Ležím hlavou u něho na hrudi a hladím ho na ruce.
,,Copak?''
On mě jemně hladí ve vlasech a je to taková hezká a romantická chvilka.
,,Jsi to nejlepší co mě kdy potkalo''
Usměju se na něho a on mě jemně políbí.
,,Ty pro mě taky.''

Kirishima:
Ptáte se na naší minulost s Bakugem?
Je to jednoduché. Chodili jsme spolu, akorát já jsem se s ním asi tak před půl rokem rozešel protože jsem necítil že je to tak jako dřív, ale teď jak jsem tam Midoriyu a Bakuga viděl jak se tam.. Líbají, něco ve mě hrklo, myslím že žárlivost.
Uvědomil jsem si to že Bakugou je můj a navždy bude.
S Todorokim už vymýšlíme plán jak ty dva znova dostat.
Nenechám to jenom tak.

Deku:
Je ráno, pomaličku se blíží konec našeho výletu, ale to nevadí.
Probudí mě zvonící mobil, že by budík? Ne, tohle je vyzvánění co značí hovor.
Kouknu se kdo mi volá ve tři ráno.
Mamka? Hm, snad se nic nestalo.
Zvednu to.
,,Ano?''
Hned na zpět se mi ozve pláč a hned na to i slova.
,,I-Izuku malý, o-on dostal velké horečky, j-já jsem s ním teď v nemocnici, moc se omlouvám!''
Chvilku jsem zpracovával co mi vlastně řekla.
Malý...horečky.... nemocnice.....MALÝ JE V NEMOCNICI!!
,,Mami hlavně klid... j-já dorazím co nejdříve budu moct ano? Budu končit kdyby cokoliv volej napíšu ti až budu na cestě''
Vypnu to a hned si začnu balit věci.
Tohle není možné moje miminko je.. v nemocnici.
Tím jak tady dělám hluk jsem vzbudil Kacchana.
,,Deku? Copak hoří? Co se děje? Jsou tři ráno''
Zívne si a já se na něho podívám.
,,Jedu domů''
,,Co? Proč??''
Zvedl se a jde ke mě.
,,Moje dítě je v nemocnici tak co myslíš??!!''
,,Oh''
Chvilku je ticho.
,,Jedu taky''
Dodal.
,,Ne Kacchan, Ty zůstaň tady a užívej si chaty''
Frustrovaně si projedu rukou vlasy a on mě chytne za ramena.
,,Deku.. jedu s tebou, tvoje dítě je v nemocnici a bude za potřebí aby jsi byl v klidu a kdo jiný ti pomůže než tvůj přítel Hm?''
Políbí mě.
,,Asi nidko, ale měl by jem říct i Todorokimu''
On jenom kývne.
Po půl hodině se sbalíme a já jdu za Todorokim.