Láska Na Výletu(Bakudeku)

Ty nevíš kdo jsem?

Katsuki:
Dneska mě pustily z vojny, konečně, před několika měsíci pustili mého nejlepšího kamaráda, řekl mi předtím adresu a co tak vím tak bydlíme kousek od sebe. 

Po hodině a půl jsme dojeli k mému baráku a já jsem tak konečně mohl jít konečně do mého bytu.
Odemkl jsem spodní dveře, které vedly do chodby. Oi přidali tady výtah. 
Nastoupil jsem do výtahu a jel jsem do posledního patra. Vystoupil jsem a můj pohled padl na líbající se pár, ale nemohl jsem si nepovšimnout toho, že jeden z nich je Deku...a druhý Hideki, můj nejlepší kámoš z vojny. O Dekovy jsem tomu řekl hodně, dokonce i to jak vypadá. Ten hajzl mi ho převzal schválně! 
,,Ehm ehm!" 
Odkašlal jsem si a oni oba dva se na mě otočily. 
,,Dobrý den" 
Usmál se na mě Deku, proč mi říká dobrý den? Vždyť se známe. Hideki se na mě arogantně usmál. 
,,Dobrý den" 
,,Vy jste tady nový?"
Mile se usmál Deku a já jsem byl smyslů zbavený. Deku si mě nepamatuje? Jak si mě může nepamatovat? 
,,Deku, to jsem já Katsuki..." 
Tohle bolí, fakt moc to bolí, jak si mě může nepamatovat? 
,,My vás pane neznáme" 
Zákeřně se usmál Hideki a já jsem měl chuť mu jednu vrazit. Jak si vůbec může dovolit být takový? Nenávidím ho, za tohle zaplatí, já si Deka znova sbalím. 
,,Ano jsem nový" 
Usmál jsem se na Deka a on se začervenal, jak vidím tak nějak cítí že jsem to já, jenom si mě k nikomu nedokáže přiřadit. 
,,Momentíček... vy jste ten Katsuki Bakugou? Ten superhrdina co na dva roky odjel na vojnu??" 
Jenom jsem kývl a jemu se rozzářily očka. Je tak moc sladký když je šťastný. 
,,Ano jsem" 
Přiblížil jsem se k jeho uchu a začal jsem šeptat. 
,,Králíčku~" 
Hideki mě odstrčil od Deka a vrčel, jasný, hraje si na to jak moc ho miluje, ale stejně ho nakonec jenom opustí. 
,,Pojď Izu... připravíme se na svatbu" 
Usmál se Hideki a mě zmizel úsměv z tváře. 
Oni..budou mít svatbu? Kdy? Jakou?? 
Když odejdou tak se zavřu do bytu.
Sednu si na postel. Někdo se mi tu o to staral protože nikde není prach a je to tu hezky uklizené. No to teď nebudu řešit a musím vymyslet jak Izuka donutit aby si na mě vzpomněl než se s Hidekim vezmou, ale jak to mám vymyslet?
Zkusím se zeptat někoho koho znám a vyzná se v tom. 
Hideki má jako Quirk to, že může na kohokoliv uhodit jakoukoliv kletbu, Izuku má asi jako kletbu zapomnění. 
Jak to bývá v pohádkách? Přijde krásný princ, políbí princeznu a všechno je ok? Jo to by asi šlo. 
Mírně se usměju se jdu zaklepat na jejich dveře. 
Zaklepal jsem a otevřel Deku. 
,,Dobrý den pane Katsuki"
Usmál se na mě, já jsem ho vtáhl k sobě a políbil, pořádně vášnivě, jako tehdy, když jsem odjížděl.
Po chvilce jsem se odtáhl a Deku se na mě koukal jako na idiota a hned na to mi dal facku. 
,,He??" 
,, NECHÁPU CO DĚLÁŠ NEBO O CO TI SAKRA JDE ALE JÁ MÁM SNOUBENCE A MILUJU JEHO A NE TEBE!!" 
Fajn.. tohle mě celkem dost i bolelo, ale to dokážu překousnout, když vím že on neví kdo jsem. 
Fuf lehčí by to bylo kdyby si mě alespoň pamatoval. 
Miluju ho a pro naší lásku jsem schopný udělat cokoliv, i kdyby to bylo to zabít Hidekiho. Je to hajzl a nic víc si nezaslouží. Věděl jsem to celou dobu jaký je, ale myslel jsem že jsme přátelé. Já jsem věděl že to, když mi bodl nůž do nohy tak to nebylo omylem, jak říkal on. Hajzl jeden hnusný, tohle mu nedaruju a ještě si to s ním vyřídím. Tím nejhorším způsobem.