Pozdravila jsem řidiče, který měl posmutnělý výraz.
Ohlédla jsem se dozadu. Via nikde tak jsem si sedla za řidičem.
,,Dobrý den, co se děje? Jestli se smím zeptat." Usmála jsem se.
,,V pořádku Vio, jen mám problémy doma." Usmál se falešně.
,,Nebojte, to se musí nějak vyřešit." Usmála jsem se načež se usmál i on.
Celou cestu do školy byl slyšet jen křik a povídání děcek a tichá hudba.
Zajímalo by mě, kde je Via. Na zprávy neodepisuje a nic mi neřekla.
Jak mi chybí.
