možná příště... SMTV /dokončeno/

Co budeme dělat??

xXX pohled Dejzra XXx

Celou snídani jsme se smáli jak idioti. Sice na nás lidé tak jako divně pokukovali ale nám to bylo jedno. Se smíchem jsme se taky odebrali do pokoje. Stáli jsme před pokojem a smáli se tak, že chudák Amy se nemohla strefit do klíčové dírky. I přes ten smích jsem si všiml Sama, byl takovej, no, jak to říct, prostě jako kdyby ztrácel naději že by s ním někdy mohla něco mít... Bylo mi ho líto. Přál jsem mu to. Ale přes to jsem se smál a dělal že nic, Amy vypadala že ji je s námi dobře, takže jsem to neřešil. To už si musí uspořádat ona se Samem beze mě.

xXX pohled Sama XXx

Hneď čo sme prišli na raňajky a vôbec vyšli z izby, boli sme ako keď sme si niečo práve šňupli, takže tým chcem povedať, že sme sa smiali celý čas ako kreténi. Všimol som si Dominika ako na mňa pozerá kvapku smutne ale aj cez to sa smial a robil že nič. Ten smutný výraz v očiach mi bol jasný, vedel že sa my Amy páči a že strácame nádej, že by so mnou niečo mohla mať ... Bolo to na ňom vidieť.

Keď sa vysmiata Amy konečne trafila do kľúčovej dierky a odomkla, padla so smiechom na posteľ, ktorá nebola ešte ustlaná, nikto sme nemali ustlané. Chvíľu sme sa rozprávali, potom sme upratal izbu, ustlali si konečne a dohodli sme sa, že sa pôjdeme pozrieť do okolia, Amy tvrdila že v lese je pekné miesto, že je tam studnička a vedie tam pekná cesta, veril som jej to, ona sa v lese očividne vyzná ako nikto iný.

XXx o 2 hodiny později xXX

xXX pohled Amy XXx

Když jsme vyšli z hotelu, tak bylo zhruba něco kolem jedenácté hodiny, takže když půjdeme svižným tempem, dojdeme ke studánce tak za tři hodiny, tam budeme tak hodinu, max dvě, to bude něco kolem třetí nebo čtvrté hodiny odpoledne a zase tři hodiny cesty zpět, to bude zase něco kolem šesté až sedmé hodiny večer.

A: Takže máme před sebou dlouhou cestu, budete schopni vydržet až do zhruba sedmi večer chodit?

D: To ta cesta je tak dlouhá nebo počítáš že tam budeme dlouho?!

A: Cesta zhruba tři hodiny, takže když na místě budeme dvě hodiny, tak se vrátíme kolem sedmé, když jednu tak samozřejmě kolem šesté 😂

S: Ja sa podriadim vám, ma je jedno ako dlho tam budeme. Schopnej chodiť tak dlho tak nejako asi jsem😂😅

D: No tak já asi budu schopnej se tam nějak dokutálet no😂

Všichni jsme se zase smáli. A ani by jste nevěřili jak rychle ta cesta ubíhala. Šli jsme svižně, takže jsme tam byli poměrně tak jak jsem předpokládala. Trvalo nám to necelé tři hodiny.

D: Tu je to vážně hezké...

Dejzr se usmíval na celé kolo. Vypadal že se mu tam líbí. Pak jsem přešla opatrně pohledem na Sama. Vypadal v tom lesním prostředí nádherně. Sluneční paprsky které prosvitali mezi listy stromů mu dopadali na vlasy. Jeho oči se zdali ještě zářivější než ve městě. Díval se teď na mě. Jeho pohled byl hluboký.

Takže kapitola 6 je tu! Na první kapitole je krásných 15 přečtení! Pro vás je to asi málo ale pro mě hezky počet, jen bych byla ráda, kdyby jste zahlasovali a napsali jak se vám to líbí nebo nelíbí. I love you all😂💞🤛

(BTW  573 slovíček 💞)