S nastavením mysli primáta
jsem procitnul do nového dne,
kdy už mi sluneční svit
pronikal do pokole,
tančil tango se všudypřítomním prachem.
Když symfonie na milisekundu utichli
šeptali si cosi mezi sebou tak, že
sotva probuzený jsem to neuslyšel.Vzpomněl jsem si na to o čem jsem
diskutoval sám se sebou
hned po tom co jsem během ní snědl dost zmrzliny
u motivačních slov vyzněných
z chytrý krabičky.
Nemám moc času v tom jednom dni
a nemám ho zrovna tolik,
abych si mohl dovolit umírat jen
pro tu chytrou krabičku.
Umírat pro svůj na první pohled komfortní pelech.Vstávám a jdu ze sebe spláchnout
ten smrad včerejšího večera,
zbytečné lži které nebyli nutné,
to nedohledno,
které vidíš ze zdolaného vysílače,
chlad z čekání na nic- plýtvání tvým časem,
tvojí střízlivostí,
protože samozřejmě jsi nečekal sám-
čekal jsi buď s Jim beamem, Jackem danielsem
nebo podobným mozkovým ředidlem.Snad jediné šteští které jsem měl
je to že jsem před půl rokem
vyhlásil dost razantní válku alkoholu
a proto po nějaké době abstinence
mi na to aby bylo tak nějak vtipněji
málo stačilo.Samozřejmě se to podepsalo i na ránu-
protože potom co jsem otočil kohoutkem
a nechal ledovou královnu aby mě zlíbala
po celém těle, vzala můj dech
a postupně mi ho vracela
Jsem se zdál už docela v pohodě,
ne jak gorila v zahradách delíria.
YOU ARE READING
Benzínkový štamgasti- teaser
Science FictionPoezie o mládeži co vysedávala na benzínce u silnice 69 a jiných věcech