Chodím mrazem
v zapadákově,
kdy už musím být
dávno doma,
ne snad proto že je pozdě.
Musím být doma
abych se zase naučil
žít jako člověk,
víš.Sprostý nadávky
mi nějak zhrubly
v hlasivkách
stejně jako pocit
všech těch cigaret
co jsem dneska vykouřil,
ale ty se ozvou až ráno.Najednou se zdám prázdný
nejen v břiše.
Přišel jsem nachvíli o to,
co ze mě činilo člověka.
YOU ARE READING
Benzínkový štamgasti- teaser
Science FictionPoezie o mládeži co vysedávala na benzínce u silnice 69 a jiných věcech