Některý slova
jsou jak toxická,
jedovatá slina,
která ti ukápne na chodník
V tý nejčernější noci
špinavého města,
který má v sobě
tu mystiku a záhadu
tý ženy jak z noáru,
který nosíš v hlavě,
ale neumíš je popsat.
O ty tu zde ale dneska v noci
neběží.
Jde tu o ty slova,
co jsou zeleně zářící,
jedovatá slina
která ti z tvý držky ukápne
na chodník,
když si zobák pustíš na špacír
a necháš ho jet na volnoběh.
Ukápne ti z držky na zem
v tý nejčernější tmě
a její kapky odskočí
a začnou plavat
v mezírkách silnice
v jejímž prostředku sedíš ty
nebo kdokoliv kdo měl tu smůlu
a jeho jedovatá slina
se začíná rozlézat po celým městě
a rozzařuje ho světlem
s tou svojí nezvyklou barvou.
To by jsi skutečně
nevěřil jak taková slina
se dokáže rozlýzt a rozzářit
i sebevětší město-
i v tý černočerný tmě
které třetí hodina ráno
se naprosto odevzdala.
Do každýho kousku ulic
který ti dřív říkali pane,
ty sebenominovanej ubožáku.Svítí ve všech domech
a ty jediný co tě v ten moment,
v tu proklatou chvíli zajímá
jestli si na tebe ten svit,
který si vypustil z huby
s tou svojí ohyzdnou jedovatou slinou
nechce náhodou došlápnout
a nejen tě oslepit září
ale jestli tě na konci toho až přestane
svítit nechá dýchat
v tom městě, kde ti zdi říkali pane!
YOU ARE READING
Benzínkový štamgasti- teaser
Science FictionPoezie o mládeži co vysedávala na benzínce u silnice 69 a jiných věcech