If the world was ending...

Tvoje oči (Ocean eyes)

Po pár měsících jsem to už nevydržela a všechno jsem rodičům řekla. Opravdu se všechno začalo zlepšovat. Postupně jsem i já začala být více v pořádku, i když mě to ovlivnilo takovým způsobem, že už nikdy nebudu stejná, jako předtím.Byl to právě můj táta, koho napadla celá ta věc se stěhováním.

Celý den jsem byla doma, vařila, jedla, uklízela, koukala na televizi a psala si s mou nejlepší kamarádkou Leigh Anne, je to ten nejlepší člověk na celém světě, nikdo mi nerozumí, ani nikdy nerozuměl tak, jako ona. Bez ní bych to všechno už vůbec nezvládla.

Když už bylo asi pět hodin odpoledne a mí rodiče se stále nevraceli, asi šli na večeři spolu, poslední dobou to dělají dost čadto. Usmála jsem se sama pro sebe. Miluju moje rodiče spolu, i po těch letech, co jsou spolu je vidět, jak se mají rádi, jak jim na sobě záleží. Nakonec to, co hci v životě najít je stejná láska, jako mají mí rodiče mezi sebou.

Rozhodla jsem se, že je nejvyšší čas se jít projít ven a trošku to San José prozkoumat. Převlékla jsem se jen do trička, legín, mikiny, obula si airmaxy, nasadila airpody, pustila Selenu a vyrazila jsem. Naštěstí jsem u sebe měla mobil s mapou celého města, takže jsem měla jistotu, že se nemůžu ztratit. Koukala jsem do mobilu na mapu a přemýšlela, kam bych tak mohla vyrazit. Nakonec jsem se rozhodla vyrazit na vyhlídku na pláži, která byla tak akorát daleko.

Asi po půl hodině chůze jsem dorazila do mého cíle. Nikdo nikde nebyl a zrovna byl západ Slunce, naprosto ideální. Najednou jsem za sebou uslyšela kroky, rychle jsem se otočila. Přede mnou stál vysoký, mladý, nádherný kluk. Zrovna se na mě také podíval. Najednou se mé oči setkali s jeho. Nejkrásnější odstín zelené, co jsem kdy viděla, mohla bych se do jeho očí koukat hodiny. Najednou mi došlo, že si musí myslet, že jsem nějaký psychopat, který mu už asi minutu kouká do očí, radši jsem si rychle vzala můj mobil, mikinu a co nejrychleji odešla pryč.

Celou dobu, co jsem šla domů jsem na něj musela myslet, na jeho obličej, vlasy, oči, prostě jsem ho nemohla dostat z hlavy. Uvidím ho ještě někdy vůbec ? Doufám, že ano...

Když jsem přišla domů, rodiče už byli doma. ,,Jak ses měla, zlatíčko ? Kde jsi byla ?" zeptala se mamka, vždycky je tak starostlivá, miluju jí, stejně jako taťku, jsou to ti nejlepší rodiče na celém, celičkém světě. ,,Byla jsem se projít na pláži, bylo to úžasný, je to tam nádherné mami" odpověděla jsem.

Taťka řekl, že je unavený, ale musí ještě něco dodělat do práce, tak jsme se s mamkou rozhodli udělat si spolu filmový večer. Zbožňuju tyhle naše večery, jako kdyby ani jedna z nás neměla žádné problémy, jen si užíváme přítomnost té druhé. Rozhodli jsme se dneska pustit si můj úplně, ale úplně nejoblíbenější film ze všech Where Hands Touch. Je to ten nejdokonalejší, ale zároveň nejsmutnější film na celém světě. I když jsem ho viděla už nejméně stokrát, stejně pokaždé brečím úplně stejně.

Po skončení filmu jsem si už jen došla vyčistit zuby, lehla si, zkontrolovala sociální sítě ,,fakt by ses to měla odnaučit, Maddy"připomněl mi opět můj mozek.

Další dny probíhali téměř stejně, byla jsem celé dny doma, maximálně jsem dojela s mamkou nakoupit, ale sociální porucha je věc, se kterou od té doby s Jackem bojuju snad úplně nejvíce. Někdy jsem naprosto v pořádku a ten nákup v pohodě zvládnu, být mezi lidmi, ale jindy po pěti minutách radši odejdu, protože to prostě nemohu vydržet. Ty pohledy lidí, no prostě všechno.

Také jsem si opakovala učivo, které jsme brali ještě v Londýně, abych potom do školy nepřišla s tím, že skoro nic neumím a všichni by si akorát mysleli, že jsem hloupá, to by mi tak scházelo !!

Těch 10 dnů uteklo šíleně rychle a mě zítra čeká můj první den ve škole...

————————————————-
Celou tuhle část bych chtěla věnovat tomu nejlepšímu člověku na celém světě, miluju tě, úplně nejvíc, jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo ! 💖💖@grandebaby93 !!! Miluju tě 🤍🤍🤍🤍