No Control..

Nová škola..

"Liv vstávej přijdeš pozdě do nové školy"budil mě táta.

"Jo už vstávám"pronesla jsem otráveně a posadila se.

Promnula jsem si obličej a povzdychla si vůbec se mi do té blbé školy nechce,nechtělo se mi ani tady do toho blbého Holmes Chaplu nebo jak se to jmenuje.

Postavila jsem se a šla do kuchyně.

"Ahoj zlato jak ses vyspala v novém pokoji"usmívala se máma,která z toho stěhování byla celá nadšená.

Milovala nové prostředí proto s tátou pořád někde cestovali,mohli si to dovolit jelikož táta byl ředitel pětihvězdičkového hotelu ve kterým se ubytovávaly skoro samé hvězdy a máma byla zase ředitelka úspěšného časopisu Florence..

"Na nic"řekla jsem otráveně,mámin obličej ze šťastného přešel na starostlivý.

"Zlato já vím.že si naštvaná,že jsme se odstěhovaly,ale uvidíš sama že si to tu zamiluješ,najdeš si nové kamarády a začneš úplně nový život"cvrnkla mě do nosu,já jenom protočila oči,dojedla jsem snídaní a odešla.

Cestou do pokoje jsem zakopla o hračky,které nechali na zemi ležet mojí dva sourozenci.

"Charlotto,Theodore dejte si ty hračky někam do""Em..Liv ať chceš říct cokoliv rozmysly si to"zastavila mě moje o tři roky starší sestra,ano jsme velmi početná rodina,která se skládala ze dvou rodičů s dvacetiletou sestrou Karen s devatenáctiletým bratrem Austinem se mnou a s čtyřletými dvojčaty a pak tady máme mojeho nejlepšího čtyřnohého přítele Robina je to čistý staford a jemu rok,protočila jsem nad ní oči a odešla do pokoje,začala jsem si ve skříni hledat nějaké věci.

Vytáhla jsem černou košili s černýma džínama,převlékla jsem se a šla do své vlastní koupelny,řeknu vám že asi jediný co se mi tady líbí je můj pokoj,je hrozně obrovskej,naštěstí mám tolik věcí,že ten pokoj nevypadá,že by se skládal jenom ze čtyř stěn a ta koupelna jenom pro mě,to je snad sen."Em..Liv za pět minut jedem"a ze snu se stává krutá realita.

Koukla jsem se znechuceně na svého bratra kterému se tu taky moc nechtělo,takže měl podobný obličej,ale nedával to moc najevo,když jsem si nanesla řasenku vzala jsem si hřeben po česala jsem si vlasy,které jsem měla do půlky zad a dala si na ně šedou čepici.

Pak jsem si oblékla kabát jelikož je polovina listopadu a venku už je zima a vypadá to jako by tu každou chvíli mělo sněžit. Vzala jsem si tašku na rameno a sešla jsem po schodech do předsíně,obula si polokozačky,rozloučila sem se s Robinem.

"Theodore,dej si toho blbého draka někam"řvala jsem,když jsem si chtěla sednou do auta.

"Ne on bude sedět tady,protože si to neřekla pěkně"hodil na mě vražedný pohled a založil si ruce na hrudi.

"Takhle se s ním těžko domluvíš,když po něm budeš řvát"usmála se Karen která si otevírala dveře od spolujezdce,kde vetšinou seděla máma,ale ta dneska s náma nejela,já protočila oči.

"Myslíš že to nevím"hodila jsem na ní vražedný pohled ona jenom pokrčila ramenama a já se nadechla"Theo mohl bys prosím dát toho draka k sobě?"koukla jsem se a vytvořila falešný úsměv.

Theo pokýval hlavou a dal si draka k sobě"Děkuju"sedla jsem si na Karenino místo jelikož v zadu se rozvaloval Austin"To je snad opravdu zlý sen nechám se tu vydírat čtyřletým bratrem!"pronesla jsem kousavě,dala jsem si sluchátka do uší  a zapla si Maroon 5.

Jely jsme asi patnáct minut,když táta zastavil před jakousi budovou,kde bylo hodně lidí v mém věku,takže jsem si uvědomila,že jsem tady,vyndala jsem si jedno sluchátko abych slyšela co táta říká,byly to takové ty řečičky ať jsme hodní a bla bla bla.

Otevřela jsem dveře a čekala na Austina,táta nám ještě zamával,Austin mu to oplatil,ale já se na něho jenom naštvaně koukala.

Došly jsme s Austinem k tomu davu lidí,kteří se snažili dostat do školy,ale asi jenom proto aby tady nemuseli mrznou,když jsme se dostaly konečně dovnitř začaly jsme hledat ředitelnu,když jsem se rozhlížela všude možně abych našla někde ceduli s nápisem ŘEDITELNA tak sem se někým srazila na zem.

"Neumíš dávat pozor?"zařvala jsem po tom klukovi co se ze země stavěl a natahoval ke mě ruku aby mi pomohl,já se na něho jenom podívala a postavila se sama.

"No promiň,ale nejsem jediný kdo nedával pozor"začal se obhajovat a sbírat si tašku ze země"Ahoj,promiň mi za Liv ona není ve své kůži a prosím tě nevíš.kde je tady ředitelna?"přiběhl k nám Austin ten kluk se na něho podíval.

"Jo půjdete ještě rovně a pak po schodech nahoru a třetí dveře vlevo"ukázal tím směrem,kterým nás posílal,já si ho furt prohlížela měl na sobě černé džíny a bíle tričko,na vlasech měl šátek.Měl zelené oči a velký úsměv,který odhaloval ďolíček na levé straně.

"Děkujeme"poděkoval brácha a rozešel se.

"Nemáte vůbec zač,a příště si dávej pozor"mrknul na mě,já na něho hodila vražedný pohled a následovala Austina.

Ahoj  píšu nový příběh.a Omouvám se za chyby.Tak snad to někoho bude zajímat a přečte si to:)