Noční návštěva..

88 3 2
                                    

((Harry))

"Cože??!"roznělo se celou tělocvičnou,takže se všichni lekly a daly se do pozoru,já se podíval tím směrem a koukal se na naštvanou Liv"Stalo se něco Liv?"přišel k ní učitel"Jo nechci být s Harrym"ukázala na mě,učitel jí chytl kolem ramen a vedl jí ke mě"Liv to mě mrzí,ale já to tak rozdělil a tak to taky zůstane,nevím co jste si udělaly,ale budeš to muset vydržet!"postavil jí přede mně a odešel,já se na ní usmál,ona hodila vražedný pohled.

"Za to můžeš ty!"vzala si tašku a odešla ven z tělocvičny učitel se za ní rozběhl"Kámo neboj ona se vrátí"přišel ke mě Niall se Sel,já si povzdychl a šel se posadit na lavičku"Harry musíš to vydržet Liv je jenom tvrdohlavá a prošla si strašným vztahem musíš to pochopit že se radši chce držet od kluků dál"posadila se ke mě Sel,já se na ní překvapeně koukl a čekal na vysvětlení"Sakra!Na mě nekoukej já ti to říkat nebudu není to můj život a navíc jsem slíbila že to nikomu neřeknu,takže ze mě nic nevytáhneš!"

Postavila se a odešla za Niallem,já jenom koukal dolů a přál si ať už je to za mnou."Harry po škole přijď sem do tělocvičny ano?!"oznámil mi učitel když jsem odcházel ze šatny,kývl jsem na znamení a odešel do třídy.Po škole jsem šel do tělocvičny jak po mě učitel chtěl,když jsem vešel dovnitř uviděl jsem tam Liv jak se rozcvičuje"No nekecej ty si dorazil,už jsem si myslela že to vzdáš"přestala se rozcvičovat já na ní koukal s otevřenou pusou ,ale pak jsem se postavil k ní"Tak teď si vynahradíme to co jsme prošvihly"zapnul učitel hudbu a začal se pohybovat do rytmu a ukazoval nám kroky Liv to opakovala po něm a já se snažil taky.

Strávili jsme tam asi tři hodiny než byl učitel spokojený,Liv odtud vystřelila k tátovi co pro ní přijel,já vylezl hned za ní,byl strašný mráz a já si zapomněl kartičku na autobus doma a tak jsem musel pěšky,zachumlal jsem se pořádně do kabátu a sledoval jak Liv a její táta projíždí okolo mě,usmál jsem se na ní i když nevím jestli to viděla,její táta na mě koukal taky a něco jí povídal,Liv jenom protočila oči a kývla,pak se auto zastavilo.

"Nasedej,rampouchu"vystrčila hlavu a usmála se já jenom vykulil oči,cože tak najednou se usmívá,říká mi to jako bychom byli dobří přátele,překvapilo mě to a to hodně."Dobrý den"pozdravil jsem Liviného tátu,když jsem si sedal do auta"Ahoj,já jsem James Livin otec"otočil se podal mi ruku a já mu ji podal též"Já jsem Harry"usmál se otočil se zpátky a nastartoval,pak se mě zeptal kde má jet,já mu odpověděl,on jenom kývl,jeli jsme v tichosti,já sledoval jak se domy zabalené v bílé peřině ztrácí"Takže vy dva teď spolu chodíte ?"zeptal se její táta"Cože? Ne?"řekli jsme oba naráz,její táta se začal hned smát a dávat ruce do obraného gesta když zastavil na červené"Jak tě tohle mohlo napadnou bože!"kroutila nevěřícně hlavou,panu Parkrovy pohrával stále úsměv na tváři a jen pokrčil rameny.

Jeli jsme asi ještě deset minut když už jsem začal poznávat naší ulici,auto se zastavilo,já se odpoutal a poděkoval panu Parkrovy za odvoz,pozdravil jsem Liv,ona jenom něco zabrblala pod nosem a já zabouchl dveře.Koukl jsem se ještě na ní a zamával jí než se ztratila v druhé uličce,stál jsem tam asi pár sekund,už jsem se chystal rozejít domů,ale cítil jsem jak mě něco udeřilo do levé lopatky,když jsem se otočil spatřil jsem svojí sestru která,byla navlečená,že jí šli vidět jenom její velké světlé hnědé oči,ve které šla poznat radost taže jsem mohl posoudit že se usmívá od ucha k uchu,házela si v ruce z jedné ze svých sněhových koulí a čekala na mou reakci.

"Nejsme na to už dost staří?"povytáhl jsem svoje obočí a čekal na její odpověď.Ona jenom pokrčila rameny"Nikdy nejsme staří,na dětské hry a nebuď srab!"hodila po mě svojí kouli které jsem se tentokrát vyhnul"Já a srab ? Však počkej!!"hodil jsem batoh na zem a ohnul se ke sněhu,nabral si hrstku a snažil se z toho udělat kuličku,když v tu mi na pravém rameni přistála další hrstka sněhu,podíval jsem se na ní s pohledem že si to odskáče a hodil po ní koulí,ona se jí vyhnula a vítězně poskočila"Na nic víc se nezmůžeš?"nadzvedla obočí a začala se hlasitě smát.

No Control..Kde žijí příběhy. Začni objevovat