No Control..

Pozvání na večírek..

Když jsem se jel projet na brusle do parku bylo tam plno lidí jako vždycky.Poznával jsem tam pár lidí tak jsem jim jenom zamával,ale když jsem se otočil zpátky tak jsem viděl před sebou Liv,ale uvědomil sem si že jedem ve stejném pruhu chtěl jsem se vyhnout ale pozdě,ležel jsem na ní.Zase.

"Co to do prdele je?To neumíš dávat bacha!"Začala po mě opět ječet jako bych byl jediný kdo nedává pozor.

"Promiň já jenom sem tě neviděl"začal jsem si hladit jejího psa,"To je super tak si pořiď brýle ať vidíš!"vzala si vodítko a skate a šla si sednou na volnou lavičku.

"No promiň,pokud sem si všiml tak ty si taky nedávala pozor takže to nesváděj na mě!"Sedl jsem si k ní.Co to s ní je proč je tak na mě hnusná,vždyť jsem jí nic neudělal,no možná kvůli mě a Liama málem byla poslaná do ředitelny,ale jinak jsem jí nic neudělal.

"A já snad jela v proti směru?"povytáhla obočí a založila si ruce na prsou,já se jenom nevinně usmál."Promiň přísahám že už se to nestane"olízl sem si dva prsty a dál je do vzduchu.

"To doufám jinak ti něco už udělám"začala drbat svého psa.

"Ten je tvůj?"optal jsem se když přišel zamnou a já ho začal škrábat"Ne našla jsme ho na ulici"protočila oči,já se jenom usmál a zavrtěl hlavou.

"A jak se jmenuje?"koukl jsme na ní,ona jenom vzdychla.

"Robin"ten jak to slyšel,tak se na ní otočil a zavrtěl pořádně ocáskem,já se zasmál"Ano seš to ty to víš že jo"podrbal sem ho pořádně na hlavě.Robin na mě jenom radostí štěknul.Když jsem se koukl na Liv usmívala se,ale jak mile viděla že se dívam nahodila zas vážnou tvář.

"A kolik mu je?"vyptával jsem se dál,sice jsem se nechtěl ptát na tohle,ale nějak jsem jí musel udržet aby hned neodešla"Je mu rok a ano je to čistý staford  můj nejlepší přítel"řekla už trošku s úsměvem asi ho má hodně ráda"A tobě?"koukl se na ní a usmál se ona jenom svraščila obočí jako že mě nechápe

"A kolik je tobě "postavil jsme se a natáhl k ní ruku koukala na mě stále nechápavě"Co chceš?"chytla vodítko a postavila se sama.

"Pojď něco ti ukážu"rozjel sem se a doufal,že za mnou pojede,když jsem byl asi tak pár metru od lavičky otočil jsem se a musel jsem se usmát jelikož mě opravdu následovala.

"Nemysli si,že jedu kvůli tobě,jedu jenom protože jsem zvědavá"odrazila se a já se taky rozjel.Když jsme dojeli na moje oblíbené místo,kde byl rybník a na něm labutě s mláďaty,sundal jsem si brusle a obul sem si boty.

Poté brusle schoval do batohu."Páni to je nádhera"vydechla s úžasem v očích,musel jsem se usmát jelikož celou cestu ze sebe nevydala kousavou námitku.

"Ne Robine nesmíš"rozutíkala se za psem,který jí tahal k jedné labuti,já se začal strašně smát jelikož vypadala u toho velice vtipně,začala brzdit nohama a pak celým tělem jelikož zakopla a spadla,Robin jí tahal za sebou a honil tu labuť která vřískala na celé kolo"Robine stůj!!"zařvala už naštvaně Robin se zastavil,přiběhl k ležicí Liv a začal jí oblizovat.Já sem ležel až na zemi ze smíchu,málem sem i začal brečet"Haha vážně vtipný"postavila se a došla naštvaně ke mě"Jinak děkuju že si mi pomohl zkrotit mého psa!"hodila na mě vražedný pohled,já furt ze záchvatem smíchu jí sledoval.

"Nemáš vůbec zač"ona přivázala Robina k lavičce co tady byla a šla blíž k rybníku,Robin začal strašně štěkat jelikož chtěl jít s ní,ale ona ho jenom okřikla a dívala se dál jak slunce zapadá"Nádhera co?"přišel jsem k ní,koukal jsem se taky na ten západ.

"Jo to teda je"koukla na mě a já pak na ní chvíli jsme na sebe civěly,byli jsme už kousek od sebe a pak jsme se políbili bylo to něco úžasného měla tak měkké a teplé rty a chutnali jako pomeranč,ale pak se Liv od táhla a podívala se na Robina.