StephJustin mě vzal někam mezi lidi. Jediné co mi řekl bylo že dnešek musíme napravit. Jen se trochu bojím toho, že se to spíše více posere.
Jely jsme do centra města kde jsme se chvíli procházeli. Pak jsme ale dostali oba hlad a vyrazili di nějaké předražené restaurace. Objednala jsem si špagety a skleničku vody a Justin si objednal to samé akorát s colou.
"Myslela jsem že ty nejíš nic kalorického." Poznamenala jsem když si Colu objednával. "Už jednou jsem ti říkal že jsem jiný než si myslíš." Řekl a oba jsme se trochu pousmáli.
"Justine co mám o tobě ještě vědět?" Zeptala jsem se a podepřela si hlavu rukou.
Justin
"Justine co mám o tobě ještě vědět?" Zeptala se s úsměvem. Trochu jsem znervózněl protože je hodně věcí které o mě Steph neví. A některé věci jsou i tak složité na pochopení, že to moje Princezna nemusí pochopit. Spíše naopak. Odsoudila by mě za to co jsem před ní dělal.
"Nic. Víš všechno. Nikdy bych ti nelhal." Řekl jsem po chvíli přemýšlení zda-li jí to mám vážně říct. No tak teď jí právě lžeš! A to rovnou do očí. Začalo mi našeptávat moje dotěrné podvědomí. Nelžu jí. Jen se jí snažím ochránit. Řekl jsem si v duchu. Ne lžeš ji a víš to moc dobře. Jen si to nechceš přiznat protože ji miluješ.
To není pravda! Teda je miluju jí. Její úsměv. Její vlasy. Její oči. Její tělo. Miluju jí celou. Ale nelžu jí. Jen jí neříkám všechno. Nemusí vědět všechno. A myslíš že ona o tobě musí vědět všechno? Protože když jí to neřekneš co nejdřív tak by od tebe mohla odejít? Musíš jí říct o tom...Přestaň! Nikdy se to nedozví. To slibuju. Dělám to pro její dobro. Chci ji ochránit. A už kurva vypadni z mé hlavy!
"Haló Justine posloucháš mě?!" Zeptala se a mávala mi rukou před obličejem. "C-co?" Vyhrkl jsem. "Číšník nám přinesl jídlo už asi před 3 minutami a ty sis ho ani zatím navšiml. Děje se něco?" Zeptal se a já se podíval na stůl kde už opravdu lězeli dva talíře plné špaget.
Počkat co? To jsem se zamyslel na 3 minuty? To se mi ještě nestalo. Pustil jsem se do jídla mezitím co jsem se bavil se Steph. Hodně jsme se smáli. Občas jsme se smáli tak moc že na nás koukalo i okolí.
Po dalších několika minutách jsme konečně dojedli a já šel zaplatit. Steph samozřejmě protestovala změny si to zaplatí,že to bylo drahý a takový kecy.
Ale dlouho jsem to tak nenechal a šel rychle zaplatit mezitím co šla na záchod.Vyrazili jsme z restaurace do ulic. Procházeli jsme se mezi ostatními lidmi a už se začalo stmívat. Tak jsme se se Steph rozhodli že už vyrazíme radši domů. "Justine?." Zeptala se vystrašeně Steph když se zastavila v chůzi. "Jo?" Řekl jsem a Steph si odzhora až dolů prohlédl. Byla opravdu vystrašená.
"Dneska je čtvrtek." Řekla a nehnutě stála na jednom místě. A pak mi to došlo. Kurva však dneska je škola! Nebo spíš byla. "A do prdele..." Vydechl jsem a rychle chytl Steph za ruku a rozeběhl se k autu. "Ví to ségra!?" Zeptal jsem se v běhu. " ne vypla jsem si telefon kvůli tomu aby si mi ráno nevolal." Řekla udýchaně. Trochu jsem se pousmál nad tím že na mě byla až tak nasraná že si vypla telefon. Ale dlouho jsem si s tím hlavu nelámal a dál se věnoval běhu.
Rychle jsem otevřel auto a nastoupil. Steph se taky hned posadila a připoutala se. "Ach bože Sarah mě zabije!" Postežovala si a já jí jenom pohladil na noze. Nastartoval jsem a rychle vyjel z parkoviště.
"Au!" Zaklela Steph když si sundala z nohy podpatky. Měla tam úplně sedřenou kůži a tekla jí z toho krev. "Steph co se ti stalo?" Zeptal jsem se v rychlosti Starostlivě. "Nic jen mi ty podpatky sedřeli kůži když jsem běžela." Pokusila se o úsměv ale moc jí to nešlo.
ČTEŠ
HIM [JBFF]
Romance⚠️: můj první příběh, docela dlouhá doba od psaní!! Berte na to ohledy, až narazíte na nesrozumitelnou kapitolu a plno chyb :Dd "Proč se tak chováš?" zeptala jsem se ho a těžce lapala po dechu. Bylo na něm vidět zamyšlení ale hned poté položil svou...