Jíst nebo nejíst

1.4K 77 0
                                    

Ráno se vzbudím a chci obejmout toho spícího andílka, ale nikdo tam není.  Zkusím to ješte jednou, ale pořád nic.  Zvednu se do sedu a rozhlédnu se okolo. Nic.  Zvednu se z postele a jdu se umít. Celý lepím. Když už jsem hotový tak se přesunu do našeho pokoje. Je hezké říct našeho pokoje.  Obléknu se a vyrazím se podívat po mém snoubenci. Když jdu kolem kuchyně uslyším smích mích lidí. Vstoupím a to, co uvídím mě doustane. Dylan a Lou na sebe hazí jídlo. ,,CO SE TO TADY KRUCI DĚJE?" Zakřičím na ně. Všichni zmlknou a dívají se na mě se strachem v očích.  ,,Bráško rád tě vidím." Řekne můj bráška, až moc přeslazeně. Kouknu se na všechny a naznačím ať vypadnou. Hned jak udělají, co jsem po nich žádal, tak se otočím na ně dva. ,, Lou, okamžitě mi podej vysvětlení!" Řeknu mu rázně a on sklopí hlavu. Dojdu k němu a hlavu mu zvednu. Koukám mu přísně do očí. ,, Já ti nic říct nechci." Řekne a já se na něj šokovaně podívám. Podívám se na Dylana a pohledem se ho zeptám, ale ani od něj se nic nedozvím. ,, Lou okamžitě do naší ložnice a tam se hezky připrav na výprask a Dyla-" Ani to nestihnu doříct a Dylan je u mě. ,,  Nechtěl jsem jíst a Lou se mě k tomu zkusil přinutit a teď mě kryl."  Řekne mi provyněle a začne plakat.

Když jsme vše uklidili tak, jsem se obrátil  na Loua a Dylana. ,, Zlato měl by jsi se šetřit a né dělat takovýhle voloviny a ty Dylane by jsi měl jíst ať máš kdyžtak dost sil až se to malé narodí aby mělo strýčka, který sebou nesekne když si s ním bude hrát." Řeknu oběma a  oni přikývnou. Dojdu k Lousovi a obejmu ho. ,, Lásko mám na tebe otázku." Oznámím mu a on se na mě zvědavě podívá a dá mi pusu na znak toho, ať pokračuji a já neváhám a dám se do toho. ,, Víš mohli bychom jít k nám do ložnice a-" Zase mě někdo vlítne do řeči. ,, Lásko dneska žádný sex nebude." Řekne můj milí. ,, Ne, to jsem nemyslel, ale chtěl jsem, jestli bychom mohli zařídit naší svatbu." Dořeknu a kouknu se na něj. ,, Pod pár podmínkama." Řekne a já  ho pobídnu, aby pokračoval. ,, Pomůže nám s tím Dyl a CHCI SE KONEČNE NAJÍST A DYLANE TY TAKY." Řekne a já se rozesměji. ,,Neeeeeeeeee!!!" Zakřičí  Dyl. To se rozesmějeme všichni.

Doufám, že se líbilo.

Vaše Magda.

Princ a král upírůKde žijí příběhy. Začni objevovat