Princ a král upírů

Jsem to, ale idiot

Zase mě popad záchvat vzteku a rozbořil jsem celou zasedací a málem ublížil svým lidem, ale horší je že jsem skutečne ublížil svému milému. Všichni a to i já ho teď hledáme po celím hradě a vesničani střeží okolí. Když tu najednou. ,, Pomoc!" Uslyším jeho křik ze stájí a upíří rychlostí tam běžím, ale to už je pozdě a já vidím, jak ten hajzl William bere mého muže pryč a já v tu chvíli svolám všechny na poradu a tam se poradíme, jak svého muže dostanu od toho blba.

,,Okamžitě mě pust." Křičím na toho magora když mě přesune na nějáký hrad a já předpokládám, že patří jemu. ,, Ale notak kotě přestaň se čertit." Řekne mi a já se mu konečně vyprostím z náručí, ale to mi dlouho nevidrží a on mně chytne zápěstí a strhne mě k sobě. ,, Hale, co takhle aby ses uklidnil jinak neublížím jenom tobě, ale i tomu malému." Zavrčí mi výhružně do ucha a já se mu znova vyprostím a otočím se k němu čelem. ,, Na mé dítě ani nešahej." Zavrčím výhružně naopak já. ,, Lou on ti za to nestojí a to dítě půjde z tebe okamžitě pryč a nahradí ho moje kláda a moje dítě." Řekne a já mu jednu fláknu. ,, Ani se ho nedot.. Ahhhh.." Zakřičím bolestí a kouknu se na své břicho. Teď ne, ne. Prosím, ale to už mi praskne voda a to prase mě nese nikam do neznáma. Alexi , kde jsi?

Uzítím zváštní výboj a dojde mi, že začal rodit. Už jsme u jeho hradu a já dávám signál k útoku. Dylan a já jdeme hledat Loua a ostatní bojují. Běžím a po pachu krve dojdu až ke dveřím, kde je pach nejsilnější a ty vykopnu. Lou se snaží od sebe odehnad Williama, ale kvůli bolestem mu to moc nejde. ,, Okamžitě jdi od mého syna a mého manžela." Zavrčím varovně a kouknu na Loua, který hned jak uslyší můj hlas natáhne ke mně ruce. ,, Ty hajzle. On má být můj." Zakřičí a stoupne si před mého Loua, ale to co mě překvapí je to, že nezautočím já, ale můj bráška. Prohodí ho oknem a já na to koukám s otevřenou pusou. ,, Bráško pomož mu. Lou tě potřebuje a já to tady zvladnu." Řekne nebojácně a já se musím usmát a rychle se přesunu k mé drahé polovičce. Občas se podívám na svého bráchu a nemůžu být pyšnejší než teď. Lou mi drtí ruku a já mu dám pusu na čelo a ruku mu nakousnu, aby mohl pít a tak na chvíli zdržet porod než se dostaneme k mé lékařce. Po chvíli mi dali signál, že mužů Loua v bezpečí přenýst, ale moje úmysli mi překazil William, který se do mě pustil a začali jsme se prát hlava nehlava. Byl jsem silnější, ale on byl děsně podvraťácký a nehrál fér.  Když už vypadal, že už nemůže tak, jsem využil situace a na místě ho zabil. Potom jsem se obratil na Loua a vzal ho do naruče. Byl hodně malátný, ale já věděl, že porod je velmi složitý a to hlavně u upírů. Upíří rychlostí jsem ho donest k lekařce a on mi s ním hned pomohla. Ani ne za půl hodiny jsem měl malího upíra v náručí a o Loua se starali jako o princeznu, ale to on byl. Když se Louis probudil ze spánku podíval se na mě a pak na našeho syna. ,, Ahoj můj princi." Pozravím ho a dám mu procítěnou pusu na rty. ,, Ahoj můj králi." Řekne a polibek mi oplatí. ,, Jak ho chceš pojmenovat?" Zeptám se, i když bych ho měl pojmenovat a neptat se. ,, Co takhle něco co by ho vystihovalo?" Zeptá se mě a já se zamyslím a podám mu ho do náruče a ten malí parchant je doopravdy po mě a hned se mu zakousne do prsu a začne sát jeho krev. Jelikož byl těhotný tak tam má teď mléko a když se to konbinuje s krví je to to nejlepší, ale Lou vijíkne, protože tohle nečekal. Nad tím se pousměji.  ,, Mám to Nathan" Vykřiknu a kouknu se na něj. ,, Krásné. Takže nechceš mi pomoc?" Zeptá se mě a já si až teď všímnu, že už začíná blednout a tak, Nathana odpojím, ale on začne knučet.

Takhle vypadá Nathan a má upíří zuby a Louovi oči.

Vaše Magda.