Ubytování.

210 10 0
                                    

Janek už je u recepce s kufri a Týnka přichází mají stejný hotel.
(Budu to psát česky)
J:Dobrý den. Mám tady rezervaci na jméno Linhart.
R(Recepční):Lituji. Ale váš pokoj není k dispozici.
J:Vždyť jsem si tady zarezervoval pokoj! Výte sakra kdo jsem?!
Ona se na měj zadívala a řekla.
R:Vým ale musíme ty pokoje dát někomu jinému...
V tom začala na ní mluvi Týnka.
T:Dobrý den. Mám tady pokoj na jméno Popelková.
R:Lituji. Ale váš pokoj není k dispozici.
T:Jakto!
R:Pardon prostě jsme je museli dát na poslední chvíli provoznímu. Ale máme jeden pokoj. Pojďte za mnou.
Týna šla za ní ale Janek taky.
R:Tak tady to je manželské apartmá.
J:Pardon paní ale to je můj pokoj.
T:Pane ne to je můj pokoj.
R:Strašmě se omlouvám. Ale opravdu je to jediný pokoj. Musíte tady být oba. Všude v okolí penziony i hoteli jsou zcela obzazeny podnikateli.
J:No tak jestli to tady paní nebude vadit. Tak mě by to na dnešek nevadilo.
T:Dnes už toho mám moc. Tak teda mi to na pár dní vadit nebude.
R:Dobrá. Děkuji. Zajistím vám nejlepší zachazení. Za to že nemáte vlastní ubytování.
NA POKOJI.
T:Ty mě tak naštvali. Nikdy už se sem nevrátím. Řekla polohlasem česky. Janek jí uslišel a promluvil na ní česky.
J: Vy jste z Česka?
T:Ano. Vy taky?
J:Ano z Prahy.
T:Já taky.
J:To je skvělí. Aspoň něco dobrého.
Potom si ale uvědomili že je tam jen jedna MANŽELSKÁ postel.
T:A jak budeme spát? Budete spát na zemi. Řekla ironicky
J:Já klidně budu spát na zemi a vy se vyspěte v posteli.
T:To přeci nejde. A nechcete si tykat. Když už tady budeme spolu nějakou dobu.
J:Jasně. Já jsem Janek
T:Týna
Podali si ruce. Janek se šel převléci do koupelni a Týnka v pokoji. Potom si Janek lehl nazem.
T:Janku pojď si lehnout sem.
J:Děkuji.
T:Není za co. Každý z nich leželi na opačné straně postele daleko od sebe. Pak se na sebe otočili a chvilku si povídali.
Potom usnuli.

DOVOLENÁ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat