17.1. 2014

181 20 1
                                    

Zůstal jsem doma i dnes, myslel jsem, že máma nemůže být více nevrlá, ale je (oba s tátou umíráme)

Mám docela strach, že mě mor rodiny skolí taky, ale zatím na sobě necítím žádné příznaky, táta taky ne (asi díky rukavicím a rouškám)

(táta uvažuje nad tím, že koupí gumové obleky)

Máma se cítí lépe. Děcka také.

Pořád to není vončo.

Snažím se být, co nejdéle u dětí, protože ty jenom spí, (můžu u nich psát tuhle blbost) jenže u mámi musím kmitat sem tam, ani ten čaj nestačím vařit.

Nedivím se, když táta přijde do pokoje děcek, úplně mokrý od potu a nemůže skoro dýchat.

Přemýšlím o tom, že mámu přesunu do obýváku na gauč. (máma se se mnou hádala, že tam nechce, takže jsme se s tátou dohodli, že ji tam v noci přesuneme)

Plán vyšel.

Máma žije v obýváku.

Yoongiho ztrápený zápisník [Taegi] ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat