Dostanu tě ven... ✓ [Yaoi]

🔹2 část🔹

,,Huh?" Naklonil jsem hlavu na stranu. ,,Ne ty idiote. Jen jsem dlouho necítil lidský pach." Furt jsem byl ve vodě a nejmíň týden do vody nevlezu.
,,Předtím ses mě chtěl na něco zeptat."
Oh no jo. ,,Jsi panic?" Zeptal jsem se a on se málem udusil. To ale neměl dělat. ,,Kdo je tam?!" Křikl jeden strážce. Na nic jsem nečekal. Chytil jsem toho kluka za ruku a běžel s ním pryč. Po pěti minutách jsem zastavil. To už jsme byli daleko od toho 'vězení'. Sakra už chci spát. Tohohle kluka asi budu chvíli využívat a pak odejdu. Podíval jsem se na něj. Čuměl na mě. ,,Co na mě čumíš smrade!" Zavrčel jsem. Bože. Fakt se divím že mu nelezu na nervy.

,,N-nic!" Chjo. Nemůže být trochu míň zlý? ,, Teď tě vezmu ke mně." Řekl jsem a vedl ho k nám domů. Sestra je u Sashi, takže to je v pohodě. Táta je v Itálii, ale stejně se s mámou rozešli a máma je ráda když si někoho přivedu domu. Takže to je všechno v pohodě.
Po cestě jsem si sundal čepici, šátek i rukavice a dal si je zpět do batohu. Když jsme byli u mého domu, tak jsem vešel. ,,Jsem doma!" Zavolal jsem. Hned matka přišla. ,,Kdo to je?"
Pousmál jsem se. ,,Em. Pak se seznámíte." Podali si ruce. Rychle jsem ho pak odtáhl ke mně do pokoje. Jinak už by to bylo v háji. Zavřel jsem dveře. ,,Poslouchal jsi?"
Řekl jen tak a lehl si do postele. Huh?
,,Co?" Zeptal jsem se. On protočil oči. ,,Ptal jsem se, jestli jsi panic!" Zavrčel. Lehce jsem zrudl.

Podle jeho reakce soudím, že je. Uchechtl jsem se. Že bych zlomil křehkou dušičku tohohle kluka? Zabručel jsem a lehl si na záda.
On už nic neříkal a sedl si na zem. Po chvíli slyším televizi.
,,Z aquaparku dnes v noci zmizel vzácný exemplář. Mořského muže jménem Levi, dnes někdo unesl, hlásí stráž." Podíval jsem se a byla tam moje fotka. Oh kurva! Stačí jestli si mě pamatuje jeho matka a jsem v prdeli. ,,Hej kluku. Musím vypadnout!" Sedl jsem si a vstal.

,,Co?" Podíval jsem se na něj. Rychle jsem vstal. ,,Nikam. Kvůli zprávám se rychle můžeš dostat zpět." Řekl jsem a kousl se do tváře. Jestli ho uvidí někdo venku, tak ten únik byl opravdu k ničemu. Povzdechl jsem si.

,,Smrade! A co tvoje matka?! Ta určitě kouká na zprávy." Řekl jsem vážně. Krucinál, to je idiot. Jestli ty zprávy viděla, tak jsem za chvíli přijde. Sedl jsem si na postel do tureckého sedu a propaloval ho pohledem. Tohle se prakticky dá brát jako únos, ale s mým povolením. Hlavu jsem si podepřel rukou. ,,No? Co hodláš dělat?!" Zavrčel jsem.

Povzdechl jsem si. Ten je nervózní. ,, Mojí matku tenhle druh zpráv nezajímá. Ona je v pohodě." Horší je sestra, ale ta přijede příští týden po škole. ,,V každém případě. Nevím co teď budeš dělat, ale prvně ti koupím nějaké oblečení. Poprosím mého přítele, který bude držet zobák a pojedeme. Odvezu tě do jiného státu." Protáhl jsem se a přešel k němu. ,,Prozatím ti půjčím něco na spaní a jestli chceš, můžeš se jít osprchovat." Hlesl jsem a sedl si na kraj postele.

,,Potom půjdu... Budu spát jen v trenkách. Máš tu něco k jídlu?" Dal jsem si ruce pod hlavu a zavřel oči. Zhoupla se postel a zavřeli se dveře. Odešel. Sedl jsem se a rozhlédl se po jeho pokoji. Zamračil jsem se. ,,Moc uklizeno tu teda nemá...!" Zabručel jsem a stoupl si. Začal jsem mu tady uklízet. Co bych čekal. Je to jen puberťák. Než odejdu, naučím ho pořádně uklízet, jinak si nikdy nenajde babu.

Přišel jsem do kuchyně, kde seděla manka. ,,Tak povídej, jak se jmenuje?" Zeptala se hned. Chjo. Radši si vymyslím jiné jméno. ,,Luisa." Polkl jsem a došel do lednice. ,, Vypadá celkem mládě, kolik mu je?" ,,Eeee...33..." Hlesl jsem a vytáhl něco k jídlu.
,,Co?! Vždyť by mohl být tvůj otec!" Mě teda řekl třiatřicet. Taky jsem mu to nechtěl věřit. ,,Jo já vím. Tak ahoj." Zamumlal jsem a odešel. Přišel jsem do pokoje a on...mi tu uklízí? ,,Em. Proč mi uklízíš?" Naklonil jsem hlavu na stranu a zavřel za sebou dveře.

Otočil jsem se na něj. ,,Máš tu bordel. Umíš vůbec uklízet!? Takhle si nikdy nikoho nenajdeš. Žádná holka tě nebude chtít." Protočil jsem oči. Trochu jsem to tu uklidil, ale není to perfektní. ,,Kde máš něco na prach a kde je vysavač?" Zamumlal jsem trochu v klidu. Podle jeho domu jde vidět, že jeho rodina je bohatá, ale krucinál, nemůžou si teda pořídit uklízečku!?

,,Um. Všechno je v místnosti dole, ale můžu vám přinést co chcete." Hlesl jsem tiše. Na stůl jsem dal jídlo. ,,Tady se najezte a já jdu pro věci." Hned jsem vypadl. Radši jsem mu začal vykat, jinak mě ještě vyhodí z vlastního domu. Kruci co to je. Povzdechl jsem si a odešel po schodech dolů.