Rázoval chodbami sklepení, ignoruje studenty uskakující mu z cesty. Nezdolný ředitelův optimismus mu pil krev. Už to nemohl vydržet.
„Měl byste se usmát, Severusi, jsou Velikonoce,“ přesvědčoval ho starý muž u snídaně, na sobě zelený hábit zdobený barevnými kraslicemi.
Zelená látka přitáhla Severusovu pozornost. Ten hábit byl zelený stejně jako jeho oči. Oči, které mu tolik chyběly. Vymrštil se ze židle a se zamumlanou omluvou zamířil pryč, daleko od ředitele a jeho velikonočního nadšení.
Vstoupil do své laboratoře, z police přivolal kotlík, ze skladu přinesl přísady. Zapálil oheň a pustil se do práce. V hlavě měl jen lektvar. Konečně klid.
ČTEŠ
Hody, hody, Bradavice! (HP FF, drabble soutěž)
FanfictionBrzké jaro přineslo do Bradavic velikonoční veselí, avšak v tichu sklepení žije muž, který se utápí ve smutku. *** Sedm drabbles nás po dobu sedmi dnů provede jedním jediným dnem Severuse Snapea, tím velikonočním. *** Za vymyšlení a uspořádání sou...
