„Harry?“ hlesl, když otevřel oči a obraz se nezměnil. Byl to sen? Nebyl?
„Jsem zde,“ tiché potvrzení. Polibek. Něžný. Vroucí. Vášnivý.
Zvrátil hlavu. Zasténání se vydralo z jeho hrdla, když ho zuby poškrábaly na krku. Pevné tělo se mu vtisklo do klína, ruka sjela po hrudi, laskala ho, pátrala, dráždila.
Zadrnčení zipu prořízlo noční klid.
„Co to?“ vyjeknutí, které hned spolkla mladá ústa.
„Pssst,“ zasyčený pokyn. Úšklebek. „Jen se podívám, co mi zde nechal velikonoční zajíček.“
Zavrčení se změnilo v hluboký sten, když mladý muž sklouzl na kolena, pohled zelených očí oddaně upřený vzhůru, předtím než sklonil hlavu do klína.
A/N: Máme zde konec, zdá se, že šťastný. Doufám, že jste si výzvu užili a přeji vám krásné Velikonoce.
ČTEŠ
Hody, hody, Bradavice! (HP FF, drabble soutěž)
FanfictionBrzké jaro přineslo do Bradavic velikonoční veselí, avšak v tichu sklepení žije muž, který se utápí ve smutku. *** Sedm drabbles nás po dobu sedmi dnů provede jedním jediným dnem Severuse Snapea, tím velikonočním. *** Za vymyšlení a uspořádání sou...
