New beginning... Marauders FF

3. Loďky a nejkrásnější pohled co jsem kdy viděla

Asi jsem usnula, protože jsem matně slyšela jak někdo potichu mluví nejspíše na mě.

,,Vstávej krásko." Byl to Sirius.
Najednou mi chtěl dát vlasy za ucho asi aby mi nepadali do obličeje, když jsem se prudce napřímila a pleskla ho přes ruku.

,,Co se děje?" zamumlala jsem se rozespale.

,,Zachvilku budeme v Bradavicích, měli bychom se převléknout do hábitu." Řekne trošku zaraženě Sirius.

,,Dobře"

.....

Zrovna jsem vyhlížela z okna hrad, když jsem zaslechla pískot brzd. Jak mi kluci řekli vždycky čekají až odejde co nejvíce lidí a až potom jdou z vlaku ven. Taky mi stihli během toho co jsme čekali říct že prváci jezdí na loďkách s nějakým Hagridem, a že pojedu loďkou nejspíše taky. Prý je to poloobr takže ho nepřehlédnu.

Když jsme vystoupili tak jsem slyšela jak někdo hlubokým hlasem volá:,,Prváci ke mně!" Otočila jsem se za tím hlasem a uviděla Hagrida. Vydala jsem se za ním a poklepala mu na ruku.: ,,Prromiňte, ale jsem tu nová a měla bych jet na loďkách jak mi sřekli moji spolušáci.
Hagrid se na mě otočil usmál se na mě a mohutným, ale přesto jedním z nejmilejších hlasů, kteý jsem kdy slyšela povídá. ,,Jasně už jsem na tebe čekal, no ale to je teď jedno jsem Rubeus Hagrid," natáhl přede mě svou velkou dlaň a já jí s největší radostí přijala, protože jsem už teď věděla, že to je úžasný člověk. ,,Jsem Neytiri, rráda tě posnávám." ,,Tak jestli chceš tak můžeš jet s náma loďkama a nebo jet kočárama." Rozhodla jsem se plout loďkama a potom co jsem nasedla do jedné loďky s Hagridem tak jsme vypluli.

A to, že jsem říkala jak úžasný pohled je na Příčnou ulici tak to se nerovnalo tomu, když jsem viděla hrad a později když jsme vystoupili z loděk a došli do velké síně.

Když jsme vešli do velké síně za profesorkou Mcgonagalovou tak ten pohled byl skvělý, se svýmy 167 centimetry jsem celkem vyčuhovala mezi prváky.
Jak mi řekla profesorka tak bych měla jít první na řadu a taky hned po večeři zajít za profesorem Brumbálem. 

,, Neytiri Marian Aveline" zazněl hlas přes ztichlou Velkou síní a tím mě probral z přemýšlení a prohlížení Velké síně.
Nejistým krokem jsem se vydala k trojnožce kde ležel jak jsem se dozvěděla Moudrý klobouk, sedla jsem si a chvilku poté co mi profesorka Mcgonagallová nasadila klobouk na hlavu jsem uslyšela hlas ve své hlavě. ,,Hm...tak konečně jsi tady. Hodila by ses do všech kolejí, ale jedna převažuje. Za ty, které miluješ bys položila život a to jen tak někdo nedokáže, takže mám rozhodnuto a nezapomeň, nejsi jediná, která má v téhle škole takhle velké tajemství jako ty." 

,,NEBELVÍR!"

Stále trochu zmatená, ale šťastná a s úsměvem na rtech jsem zamířila za Lily.
Hned co jsem si sedla tak mi Lily začala gratulovat. ,,Takže holky tohle je Neytiri Aveline, Neytiri tohle jsou Marlene Mckinnonová a tohle je Jess Williamsová." Vysypala to ze sebe tak rychle, až jsem si myslela, že vůbec nedýchala. Párkrát jsem zamrkala a natáhla ruku nejdříve k Marlene a potom k Jess. ,, Moc mě těší hrrosně jsem se bála še si nenajdu kamarádky." ,, Nejspíš s námi budeš na pokoji, protože jsme tam jenom my tři." ,,Neytiri proč sis s námi nesedla ve vlaku?"
,,Já jsem vás nechtěla otravovat, takže jsem si našla prázdné kupé, kde si ke mně přisedli kluci. Jo a říkejte mi jenom Nat prosím." ,,Jaký kluci?" zeptala se s pozvednutým obočím Jess. ,,No já sama nevím abych pravdu řekla, byli čtyři a říkali něco o tom, že jdou taky do šestého ročníku a..." nemohla jsem domluvit, protože jsem najednou uslyšela jak někdo kousek od nás volá            ,,hej Evansová! Co takhle já, ty , zítra rande?" a když se otočím tam stojí ten jakže se jmenoval... jo už vím James Potter a ta jeho parta. Otočím se na Lily s tím, že to byli oni, kdo si ke mně přisedli, ale všimnu si jak jenom rudá vzteky odpovídá ,,Co takhle já, ty, facka ode mě pro tebe?"   ,,Lily tohle byli ti kluci co si ke mně sedli, nejsou to náhodou ti průšviháři, o kterých jsi mi říkala?" I když jsem čekala odpověď od Lily překvapivě přišla ze strany Marlene,,Jo to jsou bohužel oni, Remus je v pohodě a je fajn, i když někdy není moc výřečnej, Peter je takovej podivín, James je podle Lily totální idiot, ale největší pozor si dávej na Siriuse, je to cassanova, kterej má holky na pár dní, někdy ani to ne."

Když skončila večeře, holky mě chtěli provést po škole, ale já musela za tím Brumbálem, moc jsem netušila, co by mi mohl chtít, ale hlavu jsem si s tím moc nelámala.

Došla jsem podle instrukcí holek, které mi řekly jak se dostat k Brumbálově pracovně, co mi, ale jaksi zapomněly zmínit, že dojdu leda tak k nějaké soše orla..

Ahooj, ozývám se po sto letech a chtěla bych tenhle příběh opět oživit, doufám že se kapitolka bude líbit.

vaše Nikki