New beginning... Marauders FF

1.Příčná ulice a nová kamarádka?

Lumos

Kolem 10hodiny jsem se převlékla do cestovního hábitu a odletaxovala do hospody s názvem Děravý kotel a z ní přes malý dvorek prošla na Příčnou ulici. Když jsem ji uviděla tak jsem samým údivem otevřela pusu. Byl to prostě úplně impozantní pohled.

Jako první jsem zamířila k Ollivanderovi pro hůlku, protože tu minulou mi zlomila ředitelka v Krásnohůlkách.

Než jsem vešla do krámku tak jsem si všimla ,že ve výloze je vystavená jedna jediná hůlka. ,,Dobrý den je tu někdo?" Zavolala jsem do toho hrobového ticha. ,,Dobrý den slečno Aveline, přišla jste si pro hůlku že?" ,,Ano to přišla, jelikož tu mojí starou mi zlomila ředitelka v Krásnohůlkách." ,,Tak začneme," řekl Ollivander a najednou, jen mavnul hůlkou a začal mě měřit metr, po chvilce si něco zamručel pod vousy a zmizel někde mezi snad tisícem hůlek.

Po chvíli se vrátil a nesl šest krabiček s hůlkami. ,,Co třeba tahle. Bukové dřevo, 13 palců, blána z dračího srdce, poměrně poddajná."říkal během toho co vydával hůlku z krabičky a podal mi jí... Mávla jsem s ní a vedle mě se rozbila lampa. ,,Ne tu rozhodně ne"

A thousand year and many wands later :D

,,Je to těžké, ale nebudeme se vzdávat že?" Najednou jako by se mu rozsvítila žárovka nad hlavou. ,,Je tady jedna taková zvláštní která nechtěla k jen tak ledajakému kouzelníkovi, protože můj praděd zkoušel zkombinovat dvě dřeva." zmizel mezi policemi a asi po pěti minutách konečně vylezl. ,,Na tahle by podle mě měla být ta pravá. Červený dub, mlátivá vrba, žíně z jednorožce, 14 a půl palce, nepoddajná." Už jen, když jsem ji vzala do ruky jsem pocítila po celém těle teplo a celá místnosti se rozzářila. Ještě chvíli jsem tam jen fascinovaně stala a prohlížela si ji, byla hnědočervená a z hnědějšího dřeva na ní byly ornamenty. Když jsem se vzpamatovala a zaplatila a mířila ke Krucánkům a Kaňourům pro učebnice.

Konečně jsem to našla říkám si pro sebe, a už chci vcházet do dveří, když do někoho narazím a spadnu na zem. Když se rozhlédnu tak uvidím kousek od sebe na zemi mile vypadající holčinu, která má ohnivě rudé vlasy a smaragdově zelené oči. Vyhoupnu se na nohy rychle si poupravím vlasy aby nebyly vidět moje špičaté uši a hned jí pomáhám sesbírat popadané učebnice. ,,Moc se ti omlouvám vůbec jsem tě neviděla.",,To je v pořádku já jsem si listovala novou knížkou, takže jsem nedávala pozor." To už jsme obě na nohou ,,mimochodem, jmenuju se Lily. Lily Evansová."Řekne a podává mi ruku,,Neytiri Marian Aveline," stisknu jí ruku. ,,Máš moc pěkné jméno." Já kývnu. ,, Nikdy jsem tě tu neviděla, protože bych si tě za těch pět let všimla díky tomu jaké máš vlasy." ,,No, já vlastně nastupuji poprvé do Bradavic, do šestého ročníku."

 A takhle jsme se rozpovídaly. Povídaly jsme si celou dobu během toho, co jsme spolu nakupovaly věci do školy. Řekly jsme si o rodině, a Lily mi taky vyprávěla o Bradavicích, jejích kamarádkách, a i o nějakých Pobertech. To jsou nějací průšviháři na škole. A já jí na oplátku povyprávěla o Krásnohůlkách, o mých přátelích a příteli Erikovi.

 Zrovna jsme dojídaly tu nejlepší zmrzlinu, kterou jsem kdy jedla, když jsem si uvědomila že musí být už hodně hodin a teta si musí říkat kde jsem. Rychle jsme se s Lily rozloučily a slíbily si, že se uvidíme ve škole. Já jsem rychle prošla přes dvorek do restaurace a skočila do krbu.

 ,,Konečně doma." Vydechla jsem, když jsem se únavou svalila na postel.

Takže první kapitola, je trochu kratší, ale doufám že to nějak moc nevadí a líbí se. A jelikož jsem nemocná, tak tenhle týden minimálně ještě jedna kapitola vyjde (mám ji už předepsanou). Takže zase příště a ahoj.  Nikki

 Nox