První letní den byl opravdu horký. Slunce svítilo a zdálo se, že jen tak svítit a hřát nepřestane.
Za oknem jednoho z bytů v menší bytovce se vychloubala svojí krásou překrásná maceška. Byt ve kterém se nacházela už tak krásný nebyl. V bytě byla sama, sem tam několik pavučin a brouci. Na okně jí bylo nejlépe, ale až do dnešního dne, kdy slunce nekontrolovatelně hřálo a už dlouho nezalitou macešku, dnes opravdu trápilo. Uchovala si nějaké zásoby vody na horší časy, protože jí nejdpíš došlo, že po tom co se v bytě odehrála krutá a nelítostná vražda jejího pána i jeho rodiny, vodu jen tak nedostane. Kvůli horku cítila, jak jí schnou a vadnou listy i její korunka. Pomalu, ale jistě chřadla. Během další hodiny se začínala loučit se vzpomínkami a zážitky. Během poledne to pro ni bylo nejhorší utrpení a kolem třetí odpoledne už bylo poznat, že se kdysi přenádherná květina stala součástí starého, opuštěného bytu. Umřela, uschla a už ji niko nikdy nezachránil.