Opuštěná

Kapitola 1. ,,nové" prostředí

☆víkend ráno☆

☆pohled Maríny☆

Už včera odpoledne jsme se nastěhovali a já se procházela po ,,novém" prostředí, protože co si budem povídat naše podmořské domy jsou trochu jinačí než lidské a já si musela ,,oblíbit" jiné věci a jít do obchodu pro jiný nábytek atd.... však to znáte, naštěstí je víkend takže jsme měli dost času i vybrat mi školu, na kterou bych začala chodit a nakoupily na to pomůcky měla jsem chodit na střední školu, moc jsem se netěšila.
Celý víkend nám zabralo, aby jsme dodělali náš dům.

☆večer☆

Byl večer a tak jsem se šla najíst, pak jsem šla do koupelny se vykoupat a potom šla udělat hygienu a šla spát.

☆ráno☆

Budík mi zazvonil přímo do ucha a já se tak lekla až spadla z postele.
,,Musíš mi zvonit přímo do ucha, víš jak jsem se lekla?!!"řekla jsem naštvaně a pak se začala smát, protože mi přišlo vtipné, zě se zlobím na budík.

Potom jsem uslyšela jak ze zdola na mě mamka volá: ,,Maríno!!!, snídaně!!"
Odpověděla jsem: ,,Ano už jduuuu!!!"
,,Co to tu cítím? Palačinkyyyy! vykřikla jsem jako malé dítě.
,,Tak si běž sednout přinesu ti je tam, jsi připravena jít 1. den do nové školy?"
,,To sice jsem, ale to víš nechce se mi tam."řekla jsem smutně. A dojedla poslední palačinku.
,,Ale neboj uvidíš, zvykneš si. A pojď musíme jít, ukážu ti cestu, tak si vem aktovku a jdeme.

☆o pár minut později☆

M=mamka Mar=Marína

M: ,,už jsme tady, krásná procházka, že? Ale teď jdi do ředitelny a běž si pro rozvr, tak ahoj zlatíčko měj se dobře joo? Po škole přijď domů.
Mar: ,,Ano příjdu po škole ahoj." Řekla jsem na rozloučenou.

Před školou stál jeden nádherný chlapec, byl vysoký, krásné špinavě blonďaté vlasy a na sobě měl bílé tričko s krátkým rukávem a na sobě modré džíny? Ach ano to je on, to je ten kluk, kterého jsem milovala platonickou láskou, ale zapomněla jsem na něj, protože jsem se jednou praštila o útes.

☆vzpomínka☆

Byla bouřka a já se chtěla podívat na souš tak mě vlny smetly a já se praštila do hlavy o útes.

☆Konec vzpomínky☆

Zazvonilo a já se vydala hledat dveře, na kterých bude cedulka s nápisem ředitelna za pár minut jsem ji našla. Zklepala jsem.

*klep,klep*

,,Dále!" ozvalo se zpoza dveřmi.

Vešla jsem tedy dovnitř. Uvnitř seděla mladá 35ti letá ředitelka, byla hubená zrzavé kudrnaté vlasy.

,,Dobrý den" pozdravila jsem.
,,Ahoj, ty budeš ta naše nová žačka, doufám, že jsi našla ředitelnu bez problémů?"
,,Jistě, našla jsem ji hned po 2 minutách."
,,To je dobře, jak se jmenuješ?"
,,Marína Esmeraldová"
,,Dobře tady máš rozvrch a učebnice. Následuj mě prosím."

Jakmile jsme přišli ke dveřím kde jsem měla mít údajně třídu, slyšeli jsme výklad paní učitelky. Ředitelka otevřela dveře a mě div nevyskočilo srdce z hrudi. On semnou chodí do třídy?!!! Já snad omdlím!! Ale kdo mě moc nezajímal byl kluk taky se špinavým blondem, to byl MaTTem, kterého jsem taky sledovala, pak tam byl i Moon a Dejzr taky, prostě celá SMTV.

Mezitím mě ředitelka přivedla k učitelce a šla pryč ze dveří.

,,Tak se nám představ a neboj se my nekoušeme" usmála se na mě učitelka, já jí úsměv oplatila.

,,Ahoj jsem Marína Esmeraldová přistěhovala jsem se z Turecka, moji rodiče jsou oba češi jen jsme tam žili, já se tam narodila."
,,Děkujeme můžeš se posadit k Vitovi, neboj se on nekouše.

Když jsem šla do lavice k Vitovi všichni klukci se na mě dívali pohledem, jako jsem v nebi? To je bohyně?

☆v Marínině hlavě☆

O můj bože!!! Ó MŮJ BOŽEEEE JÁ SEDÍM VEDLE NĚHOOO!!
TO SNAD JE JEN SLADKEJ SEN!

V=Vitaa
Mar=Marína [ale to už znáte🤣 poz. Autorky]

V: ,,Ahoj" usmál se na mě.
Mar: ,,Ahoj Vito"
V: ,,Ty mě znáš?!"
Mar: ,,No jak bych tě neznala, když natáčíš na platformu YouTube."
V: ,,Počkej na mě po škole prosím."
Mar: ,,Dobře, ale budu teda muset zkontaktovat mamku."
V: ,,Já te své taky napíšu, že příjdu později."

☆po škole☆

V: ,,Ještě jednou ahoj, jak se jmenuješ?"
Mar: ,,Marína Esmeraldová."
V: ,,Krásné jméno."
Mar: ,,Děkuji" usmála se a začervenala jsem se.
V: ,,Nechdeš jít do parku?"
Mar: ,,Proč ne? Je krásné teplo."
V: ,,Z jaké části turecka pocházíš?"
Mar: ,,Z Jordánska" [Btw Jordánsko opravdu existuje]
V: ,,Chybí ti domov, že?"
Mar: ,,Ano" smutně jsem se zatvářila.
V: ,,Nejsi sama komu chybí domov"
Mar: ,,Jak to?"
V: ,,Jsem z Ukrajiny"
Mar: ,,Aspoň nejsem sama
V: ,,Máš ig nebo fb?"
Mar: ,,Mám obojí" odpověděla jsem a uchechtla jsem se
V: ,,Dáš mi na oba dva kontakty?"
Mar: ,,Klidně počkej napíšu ti je. Tady máš" podala jsem mu papírek, na kterém byly moje kontakty.
Mar: ,,Asi už půjdu domů mamka o mě bude mít určitě strach"
V: ,,Doprovodím tě."
Mar: ,,Dobře.

☆pohled Maríny☆

Po cestě jsme si ještě povídali a cesta k nám utekla rychle, ikdyž je pravda, že ke škole a parku to nemám daleko.

Mar: ,,Už jsme tady" chtěla jsem jít dovnitř, ale on řekl: ,,Počkej, mohu tě obejmout?"
A já ,,Jistě" sešla jsem 3 schody a obejmula ho.

☆Pokračování příště☆

Ahoj, doufám, že se Vám kapitolka líbila. Zatím Čusky fusky!!🤣❤🖐🏻
Mimochodem máme tu 868 slovíček.
Na můj 1. příběh.