Opuštěná

Kapitola 7. Kde to jsem?

M- Hej, kluci něco jsem AAAAAAAAAAAAA!!"
S+V-,,NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE"
______________________________________

☆pohled Maríny☆

AAAAAAAAAAAAA! To byl můj poslední výkřik, který jsem vykřikla.

Kluci jenom vykřikli NEEEEEEEE Pak už jsem nic neslyšela a ani neviděla.
Přišla tma, ticho a chlad. Vzbudila jsem se a zjistila, že jsem ve vodě, ale kde mám ploutev?!!

☆pohled kluků☆

,,Marína někam spadla musíme za ní!"

M-,,Kde to jsem, kde mám ploutev?! A kde jsou kluci?!!" Začala jsem panikařit, ale v tu chvíli jsem ucítila naději. Uviděla jsem úplňkové světlo a zjistila, že jsem ve vyhaslé sopce a vodě ve, která začala bublat, najednou jsem zase měla ocas a bylo mi, lépe, uklidnila jsem se.

Když záře odešla vydrápala jsem se nějak ani nevím jak na souš a usušila se, našla jsem cestu ven, ale ta byla moc ztrmá a tak jsem zjistila, že jediná cesta to je podplavat to. JAKO VÁŽNĚ "ČLOVĚK" SE USUŠÍ A HNED SE MUSÍ NAMOČIT ZNOVA?! Problesko my hlavou.

☆kluci☆

,,Hej jak se tam sakra Marína dostala, a jak se tam dostaneme?!"
Najednou se nám někdo objevil za zády. ,,Ahoj kluci!"

☆pohled Maríny☆

V+S-,,Nene ty žiješ?!!" Vykřikli oba hned mě objali. ,,Co se tam stalo?! A jsi v pořádku?!"
M- ,,Jsem snad u policejního výslechu?! Jsem v pořádku, jen jsem spadla, nic víc, ale tam dole je nádherná tůňka, zítra se tam půjdeme podívat." Když jsme došli na hotel byla už tma, tak jsme šli spát.

Takže lidi chtěla bych Vám poděkovat za podporu a hlasy je to nezkutečné a chci se omluvit za dlouhé čekání, ale nemám nápady a v poslední době jsem musela dohánět školu tak mi to promiňte snad brzy vydám něco dalšího.
       Zatím se mějte a úsměv!
                   🖐🏻Bye bye!🖐🏻