Hledá se Gucci 3 (pravděpodobně navždy pozastaveno pro změnu politické situace)

1. A bylo ticho...

Jak Myšpulín procházel prázdnými ulicemi, tak mu běhal mráz po zádech.

Před chvílí volal Bobíkovi. Čekali na něj v hotelu poblíž Eiffelovky.

Jeho přístroje zaznamenali, že poblíž Paříže se otevřel portál do jiné dimenze. Věděl, co to znamená. Tomio jim opět utekl.

Ale to nebylo to, co mu dělalo problém.

,,...držte se svého příběhu..."

slova Agenta Smithe mu stále zněla v hlavě. Začínal mít ošklivou předtuchu.

Jestli jsou jeho obavy správné, tak mají mnohem větší problém, než Tomia.

Jestli jsou jeho obavy správné, tak jiné dimenze nejsou takové, jakými se zdají být.

Jestli jsou jeho obavy správné, poštvali si proti sobě celý vesmír.

Z dálky se ozvalo zahřmění.

A bylo ticho.

...

Žil byl jednou jeden malý chlapec jménem Péťa, který pořád den co den vysedával u té zářivé bedny naší genenerace zvané počítač. Ptáte se co tam Péťa dělal? Hádáte správně... hrál svou nejmilaťoulinkatější hru: Fortnite.

Byl to opravdový přeborník ve svém oboru dokázal za pár minut vyvraždit celou mapu i se všemi těmi slabými samci a samicemi, kteří sami sebe považovali za borce.

Péťovi rodiče už se ho pěknou dobu snažili dostat z domu na čerstvý vzduch. Ale Péťa nechtěl. Jeho rodiče tedy nasadili těžký kalibr... prohledali počítačovou historii. Z historie youtubu zjistili, že jeho největším hudebním idolem i inspirací do jeho budoucího života není nikdo jiný než proslulý Lil Pump.

Tudíž se rozhodli Péťu namotivovat. Prohlédli stovky internetových aukcí až našli to co hledali: zbrusu nové gucci pádlo.

Na cenu 1 000 000+ nehleděli. Museli dostat Péťu z domu.

Poté co Péťa k patnáctým narozeninám dostal tento doslova zlatý skvost lidského umění, už nemluvil o Fortnitu. Měl v hlavě už pouze to, jak bude o prázdninách flexit na všechny vodácké samice.

Po úspěšném dokončení základní školy se Péťa s partou mladých hypebeastů vydal na dobrodružnou plavbu po Vltavě.

Právě provozovali souloď a nenuceně hovořili o aukci nového supreme kayaku když si to Péťa uvědomil.

Něco je hodně špatně.

Okamžitě přerušil souloď, nevnímaje zaražené pohledy ostatních, a začal se hrabat ve svém lodním vaku.

Po chvíli vytáhl svůj mobilní telefon a hned jak přirazil ke břehu, začal vytáčet Sherlockovo číslo.

Pak jen čekal.

Jeho hypebeast kamarádi zatím odpluli po řece dál.

Péťa tomu nevěnoval nejmenší pozornost.

Nebylo to poprvé.

,,Haló? Kdo volá?" ozval se ze sluchátka Sherlockův hlas.

,,Sherlocku? Jsi to ty? Tady je Péťa. Z Fortnitu, pamatuješ si mě?" zeptal se opatrně.

,,Jistě, co bys potřeboval, kámo?" řekl Sherlock zvesela.

Péťa mlčel.

Proč je tohle všechno tak hrozně špatně.

Ještě před chvílí stál s ostatními v hotelu ve Francii, ale teď...

,,Haló? Jsi tam?" ozval se z mobilu Sherlock.

,,Ano. Promiň. Víš, ztratilo se mi pádlo..."

Londýn, Baker street 221 B

Sherlock Holmes byl velmi rozrušen. S něčím takovým neměl ještě nikdy co do činění. Právě mu zavolal jeho starý přítel, se kterým už si prožil krušné časy. Společně kdysi zničili spoustu potenciálních výherců kola ve Fortnitu.

Když se na něj nyní tento starý přítel obrátil s prosbou o pomoc, nemohl odmítnout. Sbalil si svoje nejdůležitější věci. Čapku, dýmku a v neposlední řadě i doktora Watsona.

Sedl na první letadlo do Prahy a letěl. ,,Sherlocku, jste si naprosto jistý, že se jedná o tak závažný případ, že jsem se nemohl ani naobědvat?" ozval se z kufru Watson.

,,Ale jistě, příteli, jak často se vám naskytne příležitost hledat ztracené gucci pádlo."

,,Bože můj, neřekl jste mi, že se jedná o gucci pádlo." spráskl i přes stísněný prostor ruce Watson.

Letadlo se zatřáslo.

A bylo ticho.

...

,,Co tady sakra dělám!" vykřikl Péťa najednou.

,,To je otázka, kterou si kladu už hodně dlouho," protočil očima Sherlock.

,,Každopádně, jak říkám. Zatím nemůžeme jít do Prahy... Tomio by nás roztrhal na kousky. Musíme navštívit jedno velké zvíře přímo v jeho hnízdě."

,,Nemůžeš mluvit ještě trochu víc v hádankách? Ještě jsem si dokázal odvodit pár vět!" zakřičel na něj Watson.

Myšpulín zakoulel očima a řekl: ,,Myslím tím našeho premiéra... Andreje Babiše." jakmile to jméno vyslovil, tak někde o sto kilometrů dál v malé vesničce Pičín zahřmělo. To ovšem nikdo z přítomných nemohl vědět, tak tomu nevěnovali pozornost.

,,Tohle nedává smysl. Co se to sakra děje!" zakřičel Péťa hysterycky.

,,Jestli máš lepší nápad, tak si ho rád poslechnu," odfrkl si Myšpulín.

Péťa se zhluboka nadechl.

,,Dobře. Tohle bude znít hrozně šíleně, ale prosím, věřte mi," řekl opatrně.

Všichni se na něj zaraženě podívaly.

,,Já... tohle všechno... už jsem tady byl. Jako by se to už někdy stalo," začal

,,Deja vu," nadhodil Bobík.

,,Přesně! Všechno od chvíle kdy jsem ztratil pádlo se opakuje. Pořád dokola. Je to děsivé," řekl Péťa.

Myšpulín si ho zamyšleně prohlédl a pak řekl něco, co nikdo nečekal.

,,Co to máš v kapse?"

Péťa se podíval na své kalhoty, přesněji na svou pravou kapsu, ze které vycházelo jasné světlo.

Beze slova šáhl dovnitř a nahmatal dva malé drahokamy, které sebral v Area 51.

Nadechl se aby něco řekl, ale v tu chvíli se země zachvěla...

A bylo ticho...

Ok. Tak to rozjedeme. Za dobu karantény jsem měl zpoustu času na přípravu. Samossebou jsem se na to vykašlal a připravuju to na poslední chvíli. Ale co už nadělám. Snad se to povede. Teď by se to vydávání mělo zase tak nějak zpravidelnit xd
KS1969