Závod

1. je to normální

Já jsem Týna a je mi 19. Miluju koně a hlavně závody na koních. Nestačí mi se jenom koukat na to jak někdo závodí. Já musím závodit. Ten úžasnej pocit volnosti je k nezaplacení. Závodím od patnácti a za měsíc jedu největší závod svýho života. Můj kůň se jmenuje Kira a je to moje nejlepší kámoška. S ní si můžu promluvit o všem a nebude se mě ptát na hloupý otázky. Jo a koho by to zajímalo kluka nemám.
Je ráno a dneska mám naplánovaný dlouhý trénink. Vzala jsem si vhodný oblečení a šla do stáje. Ahoj Kiro. Tak co jsem trénovat? Komu přijde nenormální mluvit se svým koněm tak je divnej. Kira je můj největší miláček. Jo tak jo. Pohladila jsem jí a nasadila jí sedlo. Pro jistotu jsem si vzala helmu a nasedla jsem. Tak jedem. Vyjela jsem a jela na mou oblíbenou louku. Tu louku mám speciálně na trénink takže tam mám různý překážky a tak. Tak jedem. Rozjela jsem se rychleji přímo proti nízké zdi. Kira to hravě zvládla. Jo mimochodem jestli jsem vám to ještě neřekla tak jsem mistrině český republiky v koňském parkuru. (Myslím prostě závody s překážkami. Já jak se v koních nevyznám tak si nejsem jistá.) Ne že bych se chtěla chlubit, ale jen aby jste to věděli. Trénovali jsme asi tři hodiny. Tak co jedem domů? Podívala jsem se Kiře do očí. Jo tak jo. Odpověděla jsem si. Rozjela jsem se směr statek. Jela jsme pomalu a vklidu. Sesedla jsem z koně a dovedla Kiru do stáje. Sundala jsem jí sedlo a oprať. Na. Dala jsem jí tam nějaký seno. Ještě přijdu neboj. Pohladila jsem jí po hřívě a odešla ze stáje. Týno za chvíli tu budou hostí z Prahy tak si je prosím vem na starost. Řekla mi v kuchyni Róza. Jasný. Šla jsem na ty hosty čekat do hospody. Čekala jsem nějaký chlapy nebo rodinu, ale ne tohle. Dobrý den. Máme tu zamluvené pokoje na jméno Linhart a Fiala. Řekl ten v podstatě ještě kluk. Bylo mu řekla bych jako mě. Ten druhý vypadal tak na dvacet. Dobrý den. Jistě tady. Pokoj číslo 13 a 14. Podala jsem jim klíče od pokojů. Děkuju. Zatím naschle. Nebudu vám lhát ten kluk co se mnou mluvil je mega hezkej. Ale to je jedno musím se soustředit na závody a statek. Šla jsem za bar obsluhovat. Za asi půl hodiny přišel ten kluk. Dobrý den. Můžu si dát jedno pivo. Vzala jsem rovnou půllitr a začala točit. Jasný. Podala jsem mu pivo. Děkuju. Máte to tu hezký. Řekl. Děkujeme. Budete chtít něco k obědu? Bylo něco kolem jedenáctý. Klidně jestli něco máte. Zamyslela jsem se. Dneska zrovna máme svíčkovou. Usmála jsem se. Tak to si dáme určitě. Pak odešel zase nahoru. Přijde mi i docela milej.

Pojďte komentáře pro další část