Závod

8. veterinář

Z pohledu Janka:

Než jsem našel místo odkud bych dobře viděl na trať mi chvíli zabralo. Nakonec jsem našel super místo na stání. Sledoval jsem Týnu. Je fakt dobrá a určitě vyhraje. Většinu závodu jela první a občas jí dojela ta Renata a jednou nějakej týpek na chvíli. Sledoval jsem zápas a těsně před cílem se k to stalo. Kira se najednou z ničeho nic zkácela k zemi a s ní i Týna. Okamžitě jsem se rozeběhl k ní. Proběhl jsem davem lidí a nezastavil se ani nezpomalil. Přeskočil jsem zábrany do dráhy a běžel k Týně. Všichni to fotili jak blbý. No jo je mistrině český republiky ale nemusí jí přece fotit takhle. Vsadím se že do večera je to v novinách i zprávách večer. Teď mi došlo že se to točí živě sakra. Doufám že si nezjistí moje jméno. Nechci aby někdo věděl jak vypadám a hlavně ne s kým jsem a kde. Ale tohle jde teď stranou musím pomoct Týně. Viděl jsem že se jí zavírají oči a že je na tom špatně. Týno!! Zakřičel jsem ještě. Doběhl jsem konečně k ní. Nevnímala a byla v bezvědomí. Týno, Týno prober se. Prosím Týno. Nemůžu jí ztratit. Přiběhli tam záchranáři s nosítkama. Nemohl jsem jet s nimi a pak jsem uviděl Kiru jak leží na zemi a něco jí hodně bolí. Kiro co je? Přiběhl jsem k ní a snažil se zjistit co se jí stalo. Krvácela z nohy a docela silně. Ale jak se jí to mohlo stát sakra? Bude to dobrý. Je tady někde veterinář? Přiběhl nějakej starší týpek. Dobrý den jsem veterinář. Podívám se na ní. Byl jsem mu vděčnej. Prosím vás já musím za Týnou postarejte se o ní. Určitě se vám nějak odměním samozřejmě tady moje číslo. Podal jsem mu vizitku a běžel k autu. Odepnul jsem vůz na koně a rozjel se. Jel jsem hodně rychle do města kam vezli Týnu do nemocnice. Konečně jsem po několika minutách jízdy městem našel nemocnici a zaparkoval. Vběhl jsem na urgentní příjem a šel za sestrou. Kde je Týna?! Byl jsem tak vystresovaný že jsem nic jinýho nezvládl. A vy jste kdo prosím? Uslyšel jsem zvuk pípajících monitoru a otočil jsem se. Někam převáželi Týnu a ten doktor jí musel resuscitovat. Týno. Křikl jsem ještě než mi zmizela z očí. Vklidu. Posaďte se tady. Ukázala vrchní sestra na židli opodál. Díky. Řekl jsem zničeně a posadil jsem se na tu židli. Ne ona musí být v pořádku! Co když se to stalo kvůli mě? Co když někdo zjistil kdo jsem a udělal to schválně kvůli mě? Co když nebude v pořádku? To ne to se nesmí stát! Nebo co když to bude úplný konec?